Majoránka působí antidepresivně. Ne nadarmo byla pro naše předky symbolem štěstí a lásky
Majoránka byla pro naše dávné předky symbolem štěstí a lásky. Snoubenci dostávali při svatbě majoránkový věnec. Milenci zase zkoušeli získat svou ztracenou milou tím, že jí potřeli dveře majoránkovým olejem. My se ale zaměříme na majoránku jako léčivku, využívanou hojně v české kuchyni.
Bez typické vůně a chuti majoránky si zřejmě většina z nás vůbec nedovede představit správnou bramboračku, česnečku nebo bramborák.
S česnekem se prostě skvěle snoubí. Její mírně štiplavá chuť ale skvěle doplní i houby nebo maso.
Do těžších a mastnějších jídel přidáváme majoránku také proto, že podporuje trávení a předchází zažívacím potížím. To je důvod, proč jí přidáváme do luštěninových jídel, například klasické „čočkovky“.
Majoránka podporuje činnost žlučníku a jater, tím vlastně pomáhá při detoxikaci organizmu. Působí také antidepresivně, to věděli už naši dávní předci.
Lidové léčitelství považuje dodnes majoránku hlavně za tišící bylinku, která si umí dokonce poradit i se zlomeným srdcem. Majoránka působí jako hojivý fáč na všechny trampoty života a zejména trampoty spojené s láskou a vztahy.
Ve starém Řecku měly majoránkové věnce dokonce předcházet hádkám. V dnešní době plné psychických tlaků a rozchodů by se takový věnec hodil, co říkáte?
My si ale teď dáme majoránkový čaj. Jak na to? Zalijte dvě lžičky sušené majoránky čtvrt litrem vroucí vody a nechte 15 minut louhovat. Sceďte a pochutnejte si na šálku lahodného nápoje.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
