Let Bělky a Strelky aneb Tragický srpen s dobrým koncem

Nejprve stručný přehled některých srpnových tragédií. 410: Vizigóti vydrancovali Řím; 1290: stětí Záviše z Falkenštejna; srpen 70: Římany zničen druhý jeruzalémský chrám; 1420: opilí husité zhanobili rok starou mrtvolu krále Václava IV.; 1990: začátek války v Perském zálivu; 1940: španělský komunista Mercader zabil v Mexiku ranou cepínem do hlavy ruského revolucionáře Trockého; 2000: ztroskotání ponorky Kursk. Ani žhavá současnost není na srpnové tragédie skoupá. My se ale teď vydáme do minulosti staré šest desetiletí.

Nějak takhle vypadal první opičí kosmonaut, makak rhesus přezdívaný Albert II|foto:GNU General Public License, verze 1.2, J. M. Garg

První savec ve vesmíru

Jak víme, sotva skončila válka druhá světová, „rozhořela“ se válka studená. Už téměř od počátku byl její součástí závod o dobytí kosmu. Američané a Rusové soupeřili, kdo první dosáhne hranic vesmíru a kdo tam první pošle člověka. Než se ale první lidé odvážili do raket, posílala se do kosmu zvířata. Nejdříve to byly mušky octomilky, které v roce 1947 v ukořistěné německé raketě V-2 Američané vyslali do výšky 171 kilometru. O rok později začali ke hvězdám posílat opičky rodu makak; v roce 1949 se jedna z nich pojmenovaná Albert II dostala jako první savec za hranice vesmíru. Bohužel, při návratu na zem Albert zahynul. Sověti tehdy experimentovali se psy.

Lajka byla prvním tvorem na oběžné dráze|foto: rook76 / Shutterstock.com

Toulaví voříšci na orbitě

V padesátých letech vypravily na tři desítky letů, při kterých se pokoušeli dostat do kosmu asi 40 psů. Menší část jich přišla o život. Nebyli to žádní speciální psi, ale toulaví voříšci, kteří za žrádlo a pelíšek ochotně podstupovali výcvik i let do vesmíru. Museli být hodně drobní, aby se vešli do kabiny rakety. Jejich výcvik spočíval v tom, že byli zavíráni do těsných prostor, vystavováni hluku, otřesům a odstředivé síle – prostě jako v kabině. Také si museli zvykat na gelovou vesmírnou potravu. První úspěch přišel v roce 1951, když psi Cygan a Dežik překonali 101 kilometrů – tedy hranici vesmíru a pak se na padáku v pořádku vrátili na zem. Po několika neúspěších se v roce 1957 Sovětům podařilo vyslat v družici Sputnik 2 prvního živočicha na oběžnou dráhu – slavnou Lajku. Tehdy ovšem lidé ještě neuměli vyřešit návrat z oběžné dráhy, a tak Lajka – která zemřela asi sedm hodin po startu – asi dva a půl tisíckrát obletěla planetu než i s družicí shořela v atmosféře.

Logo|foto:Český rozhlas

Kosmická sláva Bělky a Strelky

Ale teď konečně příběh s dobrým koncem: 19. srpna 1960 vylétla z kosmodromu Bajkonur raketa nesoucí družici Sputnik 5, na jejíž palubě byl králík, s ním dvě krysy, čtyřicet myší, mouchy, a hlavně dvě fenky: Bělka a Strelka. Po jednom dnu na oběžné dráze se Sputniku 5 i s posádkou podařilo dostat zpátky na zem. Kromě několika myší všechna zvířata žila. Byl to ohromný úspěch. O rok později absolvoval totéž Jurij Gagarin. Slávu Bělky a Strelky tím dost zastínil, ale přesto se z nich staly hvězdy. Například Strelčino štěně – fenku Puši, daroval Nikita Chruščov Caroline Kennedyové, dceři amerického prezidenta. Puši se pak zakoukala do Kennedyovic psa a byla z toho čtyři štěňata. Vycpaná těla Bělky a Strelky můžete dodnes vidět v moskevském muzeu kosmonautiky. Oba psíci se dostali na poštovní známky, do několika animovaných pohádek, jmenuje se po nich německá ženská umělecká skupina a také jedna kazachstánská vodka.