Leonidy, kometa i měsíční superúplněk: Procházka listopadovou oblohou

Vděčnými úkazy k pozorování jsou meteorické roje. Můžeme se jimi kochat každoročně, jsou totiž pravidelné. Způsobují je částice komet, případně i planetek ve střetu s dráhou Země při jejím oběhu kolem Slunce. Nejaktivnějších rojů je sedm a jejich názvy jsou odvozeny od souhvězdí, z nichž zdánlivě vyletují. V říjnu to byly Orionidy, nyní nás čekají Leonidy ze souhvězdí Lva a v závěru roku uvidíme Geminidy.

Leonidy, nejrychlejší z létavic

Meteorický roj (ilustrační foto)|foto:Shutterstock

Vraťme se ale k Leonidám, které budou mít letos opravdu přiznivé pozorovací podmínky. Při jejich maximu, které nastane 17. listopadu, bude totiž Měsíc tři dny před novem a jeho svit tedy nebude rušit. Můžeme čekat až 15 meteorů za hodinu. Mezi sedmičkou nejaktivnějších rojů je to sice nejmíň (stejně mají jen jarní Lyridy), jsou to však nejrychlejší létavice vůbec. Do atmosféry vstupují rychlostí až 71 km/s – navíc mají velmi jasné a dlouhé stopy. Vůči dráze Země jsou totiž téměř kolmé.

Meteory z roje Geminid křižují nad observatoří Gemini North na Havaji|foto:International Gemini Observatory/NOIRLab/NSF/AURA, CC BY 4.0, ©

Astronomové rovněž vypozorovali, že každých přibližně 33 let nám Leonidy na obloze předvádějí úžasné divadlo – meteorický déšť, kdy létavice doslova prší z oblohy. Způsobují ho hustá prachová vlákna, která se vyskytují za jejich mateřskou kometou 55P Tempel-Tuttle. Ta se ke Slunci vrací právě jednou za 33 let. Její poslední návrat v listopadu 1998 připravil neuvěřitelnou podívanou s mnoha tisíci meteory za hodinu. Do dalšího návratu komety zbývá ještě šest let, snad se tedy v roce 2031 dočkáme.

Aktuální Leonidy sice mají maximum 17. listopadu v sedm hodin večer, bude však lepší dívat se až před půlnocí a nad ránem, protože v ten čas souhvězdí Lva vychází, můžeme jich vidět víc a lépe. Samozřejmě, předpokladem pro dobrou viditelnost je příznivé počasí a nepřesvětlená obloha někde mimo město.

Kometa, planety a superúplněk

Planeta Saturn a některé její měsíce pohledem dalekohledu Jamese Webba|foto:NASA, ESA, CSA, Matthew Tiscareno (SETI Institute), Matthew Hedman (University of Idaho), Maryame El Moutamid (Cornell University), Mark Showalter (SETI Institute), Leigh Fletcher (University of Leicester), Heidi Hammel (AURA)/ Joseph DePasquale (STScI), CC0 1.0, ©

Na astronomických serverech zaujala v uplynulých dnech významné místo kometa C/2025 A6 Lemmon. Na temné obloze ji můžeme zkusit vyhledat i my – nejlépe triedrem, a to nízko na večerní severozápadní obloze. Asi až do 8. listopadu by měla být stále ještě výrazná. Mapku k vyhledání nabízí server czsky.cz

Z planet v listopadu stále ještě neuvidíme Mars, nepozorovatelný bude až do konce roku. Merkur zazáří až koncem listopadu ráno nízko nad jihovýchodním obzorem. O kousek východněji, taktéž nízko, nás bude v první polovině měsíce ráno budit Venuše jako Jitřenka. Jupiter svítí po většinu noci kromě večera, zatímco Saturn – v příznivé pozorovací poloze se svými nyní tenkými prstenci, jen v první polovině noci. Podobně jsou na tom vzdálení ledoví obři Uran a Neptun.

Úplněk (ilustrační foto)|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Pokud jde o měsíční fáze, 5. listopadu ve 14 hodin nastane úplněk. I když nejde o astronomický termín, můžeme jej označit jako druhý ze tří letošních superúplňků, protože jen o devět hodin později bude Měsíc nejblíže Zemi – 356 830 km. Jeho průměr se bude blížit 34 úhlovým minutám. V poslední čtvrti bude náš souputník 12. listopadu, v novu pak 20. listopadu a do první čtvrti doroste 28. listopadu.