Krajinou biologa Jiřího Sádla, podivné kuličky a zmrzlý svět mladšího dryasu

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Horská osada Jizerka v Libereckém kraji
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

01:09 - Objevy a události
04:28 - Průchod krajinou biologa Jiřího Sádla
21:20 - Historie vědy: Eleaté, Achilleus a želva
26:05 - Soutěž o Knihu měsíce
27:03 - Ochlazení Země v mladším dryasu

V úvodním přehledu zajímavostí se zmíníme o teprve třetím nálezu vzácné muchomůrky Vittadiniho na našem území, povíme si o případu zfalšovaných baskických památek ze 3. století po Kristu, o prvních úspěších sluneční sondy Solar Orbiter a také o robotickém vozítku VIPER, které by kolem jižního měsíčního pólu mělo hledat vodu; chybět nebude ani informace o čerstvé inovaci známé Drakeovy rovnice, která vedla k odhadu, podle kterého se jen v naší Galxii vyskytuje kolem 36 inteligentních civilizací.

Průchod krajinami Jiřího Sádla

Biolog Jiří Sádlo

Před pár měsíci jsme v Planetáriu soutěžili o novou knihu biologa Jiřího Sádla z Botanického ústavu Akademie věd České republiky Krajina! Průchod okolím v příkladech. Pokud jste knihu četli, možná i ve vás rozkolísala dosavadní představu, kterou jste o krajině měli. Vzbudila ve vás pocit, že jste celý život žili v omylu a ve lži, když jste si mysleli, že víte, co to krajina je. Rádi bychom vás však ujistili, že není proč se trápit. Každý z nás totiž vidí krajinu někde jinde a trochu jinýma očima. Co to tedy je krajina? A měli bychom znejistět, když si uvědomíme, že nám to vůbec není jasné? Na to nám odpověděl biolog Jiří Sádlo sám.

Jeho kniha o krajině je jakýsi kaleidoskop myšlenek, zážitků a faktů. Jak by ji on sám doporučoval číst? Především ne lineárně, tedy popořadě... Otevřete ji tu či onde a začtěte se do libovolného odstavce. Z libovolného se snadno může stát „libovonný“, krajina vás zláká, vy se do ní vydáte, ale budete se dívat jinak, než jste až dosud byli zvyklí. Stojí to za to, věřte mi.

Divné kuličky a zmrzlý svět mladšího dryasu

Mamut srstnatý

Skoro na konci doby ledové, v takzvaném mladším dryasu, došlo po období nadějného oteplování k opětovnému, takřka skokovému ochlazení naší planety. Tento poslední závan doby ledové byl krutý a trval víc než tisíc let. Vědci už přišli s řadou hypotéz, které se snaží vysvětlit, proč k tak prudkému ochlazení došlo. Žádná z nich však zdá se neplatí beze zbytku. Je mezi nimi i hypotéza, která hledá viníka v kosmických dálavách. Mohlo se v mladším dryasu přihodit něco podobného jako na konci druhohor? Způsobila prudkou změnu klimatu srážka s jedním či více objekty mimozemského původu? Na řešení této záhady má podíl i česká věda.

Odkud (mimo jiné) pocházejí důkazy o prudkém ochlazení naší planety v mladším dryasu? Kdo přišel s hypotézou, že za prudké ochlazení v mladším dryasu je zodpovědná srážka naší planety s nějakým kosmickým tělesem... nebo dokonce tělesy? A jak s tím souvisí archeologické nálezy z lokality Abu Hureyra v Sýrii? Vysvětluje geofyzik Günther Kletetschka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související