Kdo má nejvíc měsíců? Saturn je v „měsíční lize“ těžko překonatelným králem
V nevypsaných závodech o co největší počet měsíců, doprovázejících planety Sluneční soustavy, není většího favorita, než je právě Saturn. A těžko jej už někdo překoná.
Víme, že ne všechny planety mají své přirozené satelity. Ty chybí Merkuru – nejmenší planetě naší soustavy, a také Venuši, která je velikostí podobná naší Zemi. Proč tomu tak je, vědci přesně nevědí. Zřejmě je to způsobeno odlišným vývojem formování planet a jejich odlišným postavením ve Sluneční soustavě.
Prvním „králem“ byl Jupiter
Od počátku zkoumání vesmíru se ve vedení pomyslných závodů střídají Jupiter a Saturn. Se zlepšující se pozorovací technikou se počty jejich přirozených družic postupně měnily a zvyšovaly. Jupiter začínal na čtyřech, které na přelomu let 1609–1610 objevil Galileo Galilei: Io, Europa, Ganymed a Callisto jsou proto někdy označovány jako Galileovské měsíce. Pátou Amaltheu, připomínající velkou nepravidelnou skálu, objevil Američan Barnard v roce 1892. Také další satelity jsou menší a nepravidelné a nacházejí se stále dál od obří planety. Saturnova rodina se od Jupiterovy velmi liší. Obsahuje jeden velký měsíc – Titan, s rozměry planety zemského typu, a desítky dalších, daleko menších.
Saturn se ujímá vedení
Řečeno sportovní terminologií, ligovou měsíční tabulku vedl ještě před deseti lety se 79 „kousky“ Jupiter. V roce 2019 jej však o tři měsíce překonal Saturn. Šlo vesměs o tělesa 3–6 km velká. Vedení si později upevnil a je teď suverénním „měsíčním králem“. K 5. únoru 2024 jich měl oficiálně 146, o jedenapadesát víc než Jupiter. A náskok teď ještě zvýšil, až na počet 274 měsíců – Středisko pro meziplanetární hmotu Mezinárodní astronomické unie totiž nedávno zveřejnilo objev dalších 128 Saturnových měsíců! Tým vědců, který se na objevech podílel, se domnívá, že Jupiter nemá v budoucnu šanci Saturn dohnat. A bez šancí jsou i ledoví obři Uran s 28 a Neptun se 16 měsíčky. Mars s pouhými dvěma žádnou konkurencí není.
Měsíční chaos nad prstenci
Na nejnovějších objevech u Saturnu se podílely mimořádně výkonné dalekohledy na Havajských ostrovech. Sledovaly předpokládaný směr letu měsíčků a tím zachytili i slabší objekty. Astronomy limituje už jen samotná rozlišovací schopnost teleskopů. Jak už jsme zmínili, nově objevené měsíce mají nepravidelný tvar a jsou jen kilometry veliké. Jde pravděpodobně o pozůstatky vzniklé po střetech s jinými většími tělesy, s asteroidy či kometou. Podle Scotta Shepparda z Carnegie Science Institute byla Sluneční soustava v minulosti velmi chaotickým místem, přičemž většinu menších těles pohltily formující se planety, pokud je ovšem neodmrštily mimo své gravitační pole. Zajímavostí je, že jeden z nově objevených satelitů Saturnu obíhá planetu v neuvěřitelné vzdálenosti 24 milionů kilometrů!
A jaká jména v Saturnově rodině nové přírůstky dostávají? Astronomové mají k dispozici seznam bohů z Galie, Norska a inuitských oblastí. Většina nově objevených měsíců je z „norské“ skupiny, takže je možné, že dostanou jména vikinských bohů. Podle vědců mohou nové objevy přispět k pochopení dynamiky vývoje a chování Saturnových měsíců i jeho proslulých prstenců.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
