Karel Absolon. Objevitel, manažer, vědec

7. srpen 2021

První obsáhlá biografie nepřehlédnutelné osobnosti, badatele v moravských i balkánských jeskyních a v prehistorii člověka; objevitele a neúnavného popularizátora.

Nebýt Karla Absolona, nejezdily by lodičky po řece Punkvě až na dno propasti Macocha, světová věda mohla být chudší o venuši z Věstonic a v Brně by nestál pavilon Anthropos s expozicí věnovanou nejstarším dějinám člověka, ozdobenou modelem mamuta v životní velikosti, na jehož výrobu přispěli prezident Masaryk i průmyslník Baťa.

Pohled do hlavní haly Pavilonu Člověk a jeho rod s modelem mamuta

Karel Absolon byl osobností nepřehlédnutelnou, až kontroverzní. Snad i proto se první řádné biografie dočkal až letos, jednašedesát let po své smrti. Sepsali ji speleolog Petr Zajíček a dva archeologové – Martin Oliva a Petr Kostrhun, jejichž profesní život byl řadu let spjatý právě s ústavem a pavilonem Anthropos. Výpravnou publikaci „Karel Absolon: Objevitel, manažer, vědec“ vydalo nakladatelství Academia.

Karel Absolon a tajemný svět jeskyní

Karel Absolon. Objevitel, manažer, vědec

Absolonovým dědečkem byl „otec moravské archeologie“ Jindřich Wankel, který svůj největší objev učinil v jeskyni Býčí skála. Jeskyně od počátku přitahovaly i jeho vnuka – své první výzkumy věnoval jeskynním živočichům; na Moravě, ale také na Balkáně. Jak píše Petr Zajíček, biospeleologické dílo Absolonovo je významné, rozsáhlé, v souborné podobě však nikdy nepublikované. Karel Absolon se pak začal více věnovat jeskyním jako takovým. Počínaje bohatýrskými výpravami na dno Macochy ponořil se zcela do tajemství ponorné říčky Punkvy a po objevu Punkevních jeskyní i do problému zpřístupnění dna slavné propasti veřejnosti, což nakonec s pomocí trhaviny – dnes něco zcela nemyslitelného – dokázal.

Karel Absolon archeologem

Martin Oliva ve své kapitole shrnuje Absolonovy archeologické aktivity, především v Dolních Věstonicích a jeskyni Pekárně. Tady je dlužno poznamenat, že skvělé objevy, které díky tomu spatřily světlo světa a kterými se Absolon rád chlubil, učinili především jeho spolupracovníci; on sám lokality příliš nenavštěvoval, záznamy o výzkumech si nevedl, zato vytvářel pozoruhodné modely vývoje paleolitických kultur na Moravě, které i pod tíhou přibývajících objevů odmítal měnit. Ve svých omylech tvrdošíjně setrvával.

Absolonova rodina před vilou ve Všetičkově ulici roku 1946. Zleva K. B. Absolon junior, Valerie Absolonová, Karel Absolon a dcera Valerie Marie

Co Karlu Absolonovi upřít nelze, jsou jeho manažerské schopnosti, o kterých píše Petr Kostrhun. V očích veřejnosti dokázal sebe sama obklopit aureolou vynikajícího učence a objevitele. O svých objevech zveřejňoval populární články doma i v zahraničí, z moravského paleolitu udělal světové téma. Udržoval kontakty s umělci, vědci, politiky, osobnostmi veřejného života, za svým cílem šel často tvrdě, takže si získal řadu odpůrců a nepřátel. Jak píše Petr Kostrhun v závěru knihy, „Karel Absolon zanechal budoucím generacím nesmírné množství nálezů, dokumentů a objevů zpřístupněných dnes veřejnosti. Ačkoli cesta k jejich získání či uskutečnění byla občas kostrbatá a Absolonovy interpretace výsledků jeho vlastní práce často násilné, nekritické či nadnesené, v konečném součtu lze hovořit o velkolepém životním díle naplněném usilovnou prací“. Nová kniha pánů Zajíčka, Olivy a Kostrhuna, obsahující i kompletní Absolonovu bibliografii, je toho důkazem.

O knihu „Karel Absolon. Objevitel, manažer, vědec“ z produkce nakladatelství Academia s námi můžete soutěžit. Šanci na výhru máte do neděle 22. srpna.

Petr Zajíček, Martin Oliva, Petr Kostrhun: Karel Absolon. Objevitel, manažer, vědec. Praha: Academia, 2021. ISBN 978-80-200-3167-9.

Spustit audio

Související