Kamil Hilbert

Na Kamila Hilberta nevzpomínáme náhodou – 12. února uplynulo 143 let od jeho narození. Kamil Hilbert přišel na svět v Lounech a narodil se do rodiny legendárního nejdéle úřadujícího lounského starosty a právníka Petra Pavla Hilberta. Po studiích v Plzni a na vídeňské akademii výtvarných umění působil v Praze a Lounech a roku 1899 byl po odchodu dalšího severočeského rodáka Josefa Mockera ustanoven vedoucím stavitelem Svatovítské katedrály v Praze. Určitě za to mohla Hilbertova pověst dokonalého znalce historických stavebních slohů. Byl to výsledek jeho hlubokého studia na vídeňské akademii, kde se Hilbert pečlivě věnoval tomu, co bychom dnes označili za památkovou péči. V základech katedrály nalezl Hilbert také Václavovu rotundu, která byla konzervována a nakonec i zpřístupněna. Pražskou katedrálu dokončil Kamil Hilbert po třiceti letech – roku 1929. Společně s Josefem Mockerem a dalšími staviteli tohoto chrámu má svoji kamennou podobiznu na jeho průčelí.
Dokončení katedrály bylo určitě životním dílem Kamila Hilberta, nikoli ale jediným. Právě víky už zmíněným znalostem historických stavebních slohů byl zván k restaurování stavebních památek po celé zemi. Na rozdíl od mnoha jiných architektů si nepočínal jako romantický snílek, ale postupoval vždy mimořádně citlivě a s ohledem na výsledky stavebně architektonického výzkumu. Zásluhy Kamila Hilberta byly uznány ještě za jeho života – bylo mu uděleno členství v České akademii věd a umění – i po jeho smrti v červnu 1933, kdy byl tento lounský rodák pochován na vyšehradském Slavíně.