Jeden kachní rok s polákem velkým, vyprávění o potopě, mezopotamský „Noe“ Atrachasís a jeho archa

V úvodním přehledu zajímavostí vás seznámíme s rackem bělohlavým, který už minimálně jedenáct let přilétá z Polska zimovat do Přerova, představíme první přímý důkaz konzumace drog v pravěké Evropě, objevený na španělské Menorce, povíme si o lidských lebkách a dalších artefaktech, které po 130 letech vrací berlínská muzea na Havaj, podíváme se na krásný snímek planety Uranu pořízený Webbovým dalekohledem a nakonec vám představíme budoucí misi evropské sondy Juice k Jupiterovým měsícům.

Jeden obyčejný rok poláka velkého

Samice poláka velkého hnízdící v kopřivách|foto:Jiří Parůžek, Česká společnost ornitologická

Ptákem roku byl našimi ornitology pro letošek vyhlášen polák velký, naše druhá nejpočetnější kachna. O polácích jsme si poprvé povídali v minulém pořadu. Řekli jsme si, proč u nás v minulých letech některých kachních druhů přibylo a proč nejspíš jiné, dříve hojné kachny ubývají. Ale především jsme si povídali o tom, čím se poláci živí a jak složité je pro ně hledat potravu na dně vodních nádrží. Poláci velcí totiž patří mezi potápivé kachny. Dnes bude řeč především o jejich hnízdění a péči o mláďata, povíme si, kde poláci velcí zimují a třeba i to, jak je to u nich s výměnou peří, což je opravdu zajímavé.

Samec poláka velkého|foto:Shutterstock

Jak vypadá hnízdo poláka velkého a kde ho můžeme nejčastěji nalézt, ptáme se ornitologa Petra Klvani z Kroužkovací stanice Přírodovědeckého muzea, součásti Národního muzea v Praze. Kde zimují poláci, kteří u nás hnízdí? Jak vypadá jeden běžný rok poláka velkého? A proč právě tenhle zdánlivě hojný ptačí druh získal pro letošek čest být ptákem roku? Jaký to mělo důvod?

Předchůdce Noemovy archy

Noemova archa na vitráži kostela|foto:Pixabay, Licence Pixabay

Biblický příběh o potopě světa, kterou podle knihy Genesis přežil jen praotec Noe se svou rodinou a po páru od každého zvířecího druhu, zná asi každý. Zachránili se na palubě archy – velkého korábu, který Noemovi přikázal postavit sám Hospodin. Příběh o potopě je však mnohem starší. Než se v upravené podobě dostal do Starého zákona, vyprávěli si ho obyvatelé starověké Mezopotámie. Součástí příběhu je pokaždé i popis lodi, která spasila lidstvo od úplné zkázy. Čím hlouběji do minulosti, tím je tento popis konkrétnější a víc se podobá reálnému plavidlu.

Noemova archa|foto:Pixabay, Licence Pixabay

Vůbec nejstarší údaje obsahuje tzv. Tabulka archy, o které se ví právě 75 let. Její text byl však publikován teprve před pár lety; ještě čerstvější je český překlad tabulky. Jak prapůvodně vypadala loď, která podle starých vyprávění zachránila lidstvo před potopou?

Autorem českého překladu tzv. Tabulky archy, který vyšel v časopise Nový Orient, je asyriolog Jiří Prosecký, vědecký pracovník Orientálního ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Kdy a kde se akkadsky psaná, významem velká, ale svými rozměry malá Tabulka archy objevila? Jak podle ní vypadala Atrachasísova loď, předobraz biblické Noemovy archy? Co mají loď ze Starého zákona i plavidlo, popisované v akkadské Tabulce archy, společného?