Pod hladinu: potápění s ptákem roku polákem velkým, tragický konec tyranosaurů a co po nich zbylo

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, proč zpomaluje mořské proudění u břehů Antarktidy, povíme si o rybách, které žijí v oceánských příkopech v hloubce více než osmi tisíc metrů, seznámíte se s novým produktem jedné australské firmy – umělým mamutím masem, představíme zajímavý nález z tábořiště pravěkých lovců koní z jižní Francie a také si řekneme jména astronautů, kteří by se měli příští rok vydat v kosmické lodi Orion kolem Měsíce.

Pod hladinu s polákem velkým

Samice poláka velkého s desetidenními mláďaty|foto:Jan Grünwald, Česká společnost ornitologická

Česká společnost ornitologická vyhlásila ptákem roku 2023 poláka velkého. Ten se u nás před nějakými sto lety vyskytoval jen vzácně a dnes je to naše druhá nejpočetnější kachna. Pravděpodobně vás proto napadne, proč je ptákem roku právě polák velký, když zdá se nemá žádné zvláštní problémy… Ti, kdo sledují aktivity našich ornitologů s větší pozorností však vědí, že s ptákem roku to obvykle bývá složitější.

Vzlétající poláci velcí|foto:Dagmar Stříbrná, Česká společnost ornitologická

Čím to je, že u nás za minulá desetiletí poláků velkých tolik přibylo? A je to tak i s jinými druhy kachen, že z naší přírody mizí nebo se naopak objevují? O tom jsme si povídali s ornitologem Petrem Klvaňou z Kroužkovací stanice Přírodovědeckého muzea, součásti Národního muzea v Praze. S poláky velkými se běžně setkáme na rybnících a na dalších vodních plochách. Patří mezi potápivé kachny. Čím se poláci živí? A liší se ta potrava nějak během roku?

Tyrannosaurus rex, 3. část: Konec krále

Proč vyhynuli dinosauři?|foto:Fotobanka Pixabay

Minule jsme si přiblížili životaběh tyranosaurů, dotkli jsme se otázky dinosauřího peří nebo kůže, představili jsme vám jejich životní prostředí i obvyklou kořist. Dnes bude řeč o dinosauřích zraněních, budeme řešit záhadu malých tyranosauřích „ručiček“, povíme si o vzácných organických zbytcích, které se z tyranosaurů dochovaly, a nakonec i o tom, proč nemohli přežít katastrofu, která věk dinosaurů ukončila.

kostra tyranosaura|foto:Fotobanka Pixabay

Tyranosauři, o kterých si povídáme s popularizátorem paleontologie Vladimírem Sochou, pracovníkem královéhradecké Hvězdárny a planetária, byli největšími dravci své doby. Přesto neměli snadný život. A jak vyplývá ze stop po zraněních, dochovaných na jejich kostech, často si za to mohli sami. Po tyranosaurech se našly i zkamenělé stopy – pochopitelně především zadních nohou, po který se tyranosauři pohybovali. Jejich malé přední končetiny bývají obecně považovány za jakýsi dost zbytečný „přívěsek“ a jsou častým terčem vtipálků. K čemu tyranosaurům sloužily? Dochovalo se z tyranosaurů skutečně něco i pro molekulární biology?