Jak se Magor do Evropy dostal

21. červen 2022

Všichni známe legendu o Čechovi a Lechovi, bájných praotcích Čechů a Poláků. Podobnou legendu ale mají i naši vzdálenější sousedi ze středoevropského regionu, Maďaři.

Čech a Lech byli dva sourozenci, co šli nejdříve spolu po svých a pak každý po svém a založili si dva bratrské, či aspoň sousední kmeny. I u Maďarů jsou na začátku dva bratři, praotci zakladatelé. I tam jde o krásnou difuzi faktů a čiré fantazie. Což je vždycky trochu zajímavější než realita sama, ta stejně většinu lidí vůbec nezajímá. Tak tedy:

Žili byli dva bratři: Hunor – a Magor

Bratři Hunor a Magor, bájní praotci Hunů a Maďarů, podle představ z 19. století

To prosím pěkně není nějaké pejorativum k těmto ugrofinským Evropanům, tak praví ta legenda a samy maďarské dětičky se ji učí ve svých maďarských školách. Sepsal ji v dávných dobách jakýsi mistr Ákoš, ve 13. století ji pak upravil Šimon z Kézy, uherská obdoba našeho děkana Kosmase. Oba se přitom vyznačují velmi flexibilním přístupem k interpretaci dějin. Nicméně k tomu příběhu, který je nějak takhle…

Dva bratři Hunor a Magor, nepochybně osmahlí, kosmatí chlapíci, ztělesnění takové té divoké maskulinity, potulují se a loví v panenské přírodě, až ulovili dvě panny. Hunor hlasitě halekal a Magor majestátně mlčel. Dívky byly princezny, a protože Hunor a Magor byli princové, byly z toho dvě svatby. Zplodilo se pak mnoho dětí, a tak přišli na svět… Hunové a Maďaři. A tak jako v Bibli řekl Bůh prvním lidem „milujte se a množte se“, tak první Hunové a Maďaři plenili a množili se a spoluurčili tak chod evropských dějiny takovým způsobem, že z toho na začátku středověku nezůstal kámen na kameni.

Bratr Hunor…

Hunové drancují francouzský Orléans. Knižní iluminace ze 14. století

Z legendy si teď na chvíli odskočíme do faktografie. Nacházíme se někde ve 4. století našeho letopočtu, kdesi v západní Asii, a vidíme, jak Hunorovo plémě, ti Hunové, valí se nezastavitelně na západ. Pozdější římské tvrzení, že se vzali odnikud, je samozřejmě zavádějící, ale můžeme věřit tomu, že Hunové působili na ostatní, jako by se na těch svých ponících narodili a že k nim snad přirostli. A taky můžeme věřit tomu, že ti Hunové a poníci hnali před sebou všechny germánské kmeny, které zrovna slezly ze Skandinávie jim do cesty, a způsobili tak to slavné stěhování národů.

Což je mimochodem veskrze zavádějící název, protože to nebyly národy, nýbrž kmeny, a protože to nebylo stěhování, ale regulérní genocida. Huny v té době vedl na svém poníku Attila a Římani byli křesťané a dostávali na tuniku, a tak byl pro ně Attila Bič Boží. Ale Boží mlýny melou pomalu a Attila padne a Hunové se vyčerpají a jejich přeživší zbytky se stáhnou nazpět do toho asijského odnikud.

…a bratr Magor

Král Attila, zvaný Bič Boží, vede své hordy při vpádu Hunů do Itálie

Ale geny a gentes a generace pracují dál, a zatímco se hroutí Západořímská říše, pomalu se množí a přibližují potomci Magora, Maďaři. Teď je ale na chvíli zastavíme v jejich drancování směrem na západ, a podíváme se, co se děje v 7. století v Panonii. To je bývalá římská provincie a teď tam jsou Slovani, ale taky tam přišli Avaři. A to jsou prokazatelně příbuzní těch někdejších Hunů, geneticky i kulturně, a tak jsou to vlastně i příbuzní Maďarů a mohli by mít v příběhu ještě třetího prince, bratra Avara. Ale ti Avaři nakonec dostanou přes poníka od Sáma, což byl jeden Frank, který vedl mnoho Slovanů, aby mohl dělat byznys s Bulhary. A v Panonii je po Avarech tak trochu mocenské vakuum. A to vyplní Moravané.

A právě teď sem můžeme pustit ty Magorovy syny, udatný a divoký kmen Maďarů. Vlítnou tam jako velká voda, a tak vám dnes každý historik řekne, že Velká Morava zanikla kolem roku 900 kvůli velké vodě a Maďarům. A ti se tu usídlili a zpětně říkali, že se vlastně vrátili domů, protože už před tím tady byli příbuzní, Hunové. A pak to ještě Maďaři zkoušeli dál na západ, ale přišel rok 955 a jeden německý panovník Ota a jeden český panovník Boleslav si řekli, že to už stačilo a zastavili je na řece Lechu. On vůbec ten Boleslav neměl pro bratrská pouta moc pochopení… Každopádně Maďaři se zase stáhli do té své Panonie a zůstali tam a přijali křest a založili uherský stát, a pak tam bylo Uhersko až do roku 1918. A teď tam je zase Maďarsko.

autor: Adam Vidner
Spustit audio

Související

  • Hledání Attilova hrobu

    Údajné poklady mrtvého hunského vládce jsou ukryté mimořádně dobře. Jejich marné hledání už stálo spoustu námahy a peněz.

  • 13. schůzka: Stěhování národů

    Nacházíme se někde ve 4. století po Kristu a před jednou náramnou událostí. Říká se jí „stěhování národů“. 

  • 16. schůzka: Slované a Avaři

    Vůbec poprvé bereme do rukou aspoň souvislejší písemný záznam, který se týká vlastních politických dějin nejstarších Slovanů na našem území - rukopis Historia Francorum.