Hvězdy, planety, magnety aneb Třináctero příběhů o magnetech ve vesmíru
Hlavním hrdinou vyprávění teoretického fyzika a astrofyzika Petra Kulhánka a astronoma Jakuba Rozehnala je plazma – čtvrté skupenství hmoty.
Pouhých pět procent vesmíru tvoří atomární látka, kterou můžeme z velké části pozorovat našimi dalekohledy a zkoumat přístroji; vše ostatní je pro nás tajemně skryto v temné hmotě, a ještě temnější energii. A skoro všechno, co z vesmíru vidíme, je plazma – hvězdy, galaxie, mlhoviny, oblaka plynu; někdy studená, jindy horká, čtvrté skupenství hmoty s elektrony uprchlými z atomárních obalů.
Ať už má jakoukoliv podobu, je plazma elektricky vodivé, schopné vytvářet elektrická a magnetická pole a reagovat na ně. Není tedy vůbec divu, že je vesmír plný magnetů a siločar, které se proplétají, vlní, vznikají a zanikají, ovlivňují sebe navzájem a také své okolí.
Právě o tom je kniha teoretického fyzika Petra Kulhánka a astronoma Jakuba Rozehnala „Hvězdy, planety, magnety“, kterou v loňském roce vydalo nakladatelství AGA – Aldebaran Group for Astrophysics. Je to už druhé vydání téhle knížky – poprvé vyšla před patnácti lety. To je ale v astrofyzice velmi dlouhá doba. Přišly nové, mnohdy velmi překvapivé či zásadní objevy, byly odhaleny nové souvislosti a věda přinesla témata pro tři nové kapitoly. Takže je to vlastně úplně nová kniha.
Úvodní kapitola rozebírá projevy a vlastnosti plazmatu, v té další si oddechnete na výpravách za polárními zářemi. Autoři se dále věnují Slunci a jeho magnetickému poli, slunečnímu větru a zatměním. Speciální kapitola popisuje cestu Voyagerů, dvou amerických sond, které se už pomalu dostávají ze sféry elektromagnetického vlivu Slunce.
O kus dál se dočtete o magnetosférách kamenných i plynných planet Sluneční soustavy a jejich výzkumu, ještě dál najdete shrnutí všech podstatných teorií o vzniku a formování této naší soustavy; nemůže chybět ani povídání o vytrvalé snaze astronomů objevit analogii Sluneční soustavy kdesi v kosmických dálavách a o hledání cizích světů, tedy exoplanet, vůbec. Poslední tři kapitoly jsou věnovány kosmickému záření, magnetickým polím ve vesmíru a jejich měření.
Jak je zejména u knížek Petra Kulhánka zvykem, populárně naučné povídání je prošpikované historickými odkazy, zajímavostmi a „veselými příhodami“ z vědeckého života, které mají vztah k danému tématu. Knihu doprovázejí kromě nezbytné barevné fotografické přílohy také přehledné ilustrace Ivana Havlíčka, které v grafické podobě pomáhají pochopit některé komplikovanější jevy. A že jich kolem plazmatu a magnetismu není málo.
Petr Kulhánek – Jakub Rozehnal: Hvězdy, planety, magnety. 2. vydání. Praha: Nakladatelství AGA (Aldebaran Group for Astrophysics), 2021. ISBN 978-80-906638-6-2.
Související
-
Duchové vesmíru aneb Třináctero příběhů o neutrinech
Teoretický fyzik Petr Kulhánek zavádí čtenáře do mikrosvěta částic, které pronikají vším, takže o nich vědci ještě před nějakými 100 lety neměli ani ponětí.
-
Neutrina jako spěchající duchové vesmíru a svět odražených zvuků: echolokace u kytovců i u lidí
Neutrina: Duchové vesmíru (4:39) – Příběhy s jedničkou: Bitva u Lepanta (21:19) – Kniha: Radost z pozorování ptáků (26:02) – Desatero smyslů, 3. část: Echolokace (29:50)
-
Plazma všude kolem nás
Na Zemi je až na výjimky vzácné. Přitom je z něj uhnětena naprostá většina atomární hmoty vesmíru. Také všechny hvězdy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
