Hvězdný Drahokam a planetární „vláček“: Procházka červencovou oblohou

První měsíc letních prázdnin je sice pro pozorování příjemný – zvláště díváme-li se někde na louce za městem, s rukama za hlavou; tmy si ale moc neužijeme. Slunce totiž neklesá níž než 18 stupňů pod obzor. Situace se zlepší až ke konci měsíce. Skvosty na letním nebi ale pochopitelně zůstávají.

Gemma, dvojitý klenot na Koruně

Skvrny na Slunci, 18. června 2023|foto:Miroslav Zimmer, Český rozhlas Sever

Stříbřitý pás Mléčné dráhy s letním trojúhelníkem jasných hvězd, Vegou v Lyře, Denebem v Labuti a Altairem v Orlu; blízko zenitu se nachází nevýrazný Herkules, mezi ním a sousedním souhvězdím Pastýře oranžově zářící Arktur a kousek od něj směrem na východ hezká Severní koruna. V ní je jako drahokam zasazena jasná hvězda Gemma. Ostatně, v překladu z latiny Gemma skutečně znamená „drahokam“. V porovnání s naší mateřskou hvězdou ovšem svítí šedesátkrát víc a je také téměř třikrát větší; naštěstí pro nás je však mnohem dál než Slunce – asi 75 světelných let. Na obloze ji sice vidíme pouhým okem, nepostřehli byste však, že jde o zákrytovou proměnnou dvojhvězdu, jejíž jasnost se mění v periodě 17 dnů.

Pojďme domů, do naší soustavy, konkrétně ke Slunci. Na něm teď zaujmou často se vyskytující skvrny, což odpovídá jeho zvýšené aktivitě. Bez speciálního filtru je pozorovat nezkoušejte, mohli byste přijít o zrak. 6. července bude Země od Slunce nejdál – 152 milionů a 100 tisíc kilometrů.

Planeta Saturn a některé její měsíce pohledem dalekohledu Jamese Webba|foto:NASA, ESA, CSA, Matthew Tiscareno (SETI Institute), Matthew Hedman (University of Idaho), Maryame El Moutamid (Cornell University), Mark Showalter (SETI Institute), Leigh Fletcher (University of Leicester), Heidi Hammel (AURA)/ Joseph DePasquale (STScI), CC0 1.0, ©

Léto se zářící Večernicí

Z planet zůstává nepozorovatelný Merkur. Venuši spatříme jen v první polovině července večer nad západním obzorem. 7. července dosáhne maximální jasnosti – 4,5 magnitudy. K západnímu obzoru večer postupně klesá i Mars. Jupiter září brzy ráno vysoko nad východním obzorem.

Měsíc a Venuše|foto:Pixabay, Licence Pixabay

Saturn se na obloze promítá do souhvězdí Vodnáře a je na ní po většinu noci kromě večera. Od července až do října trvá období jeho nejlepší viditelnosti. Jeho prstence se postupně zavírají: v nepřevracejícím dalekohledu je vidíme ze severní strany, tedy shora. Uran je na hranici viditelnosti pouhým okem, vychází krátce před začátkem nautického soumraku a najdeme jej nad východním obzorem východně od Jupiteru. Chcete-li zahlédnout i Neptun, musíte se vybavit silnějším triedrem či malým astronomickým dalekohledem. Jako kotouček je vidět jen při silném zvětšení.

Stříbrný srp a prchající planety

Srpek Měsíce|foto:CC0 Public domain, Pxhere

Z úkazů či zajímavých seskupení zaujme v neděli 2. července večer nad západem Venuše s Marsem a hvězdou Regulus nebo ze 6. na 7. července v druhé polovině noci Měsíc se Saturnem. 19. až 21. července večer se nízko nad západoseverozápadem hezky seřadí Měsíc, Mars, na chvíli i Merkur, a Venuše. Tenhle „vláček“ zajede za obzor v obráceném pořadí – vše nakonec sklidí svým srpem Luna. Ta nám ještě 28. července připraví podívanou s hvězdou Antares ze souhvězdí Štíra coby pozůstatkem předchozí těsné konjunkce. Obě tělesa spatříme po setmění večer nad jihem.

Závěr našeho přehledu patří jako vždy měsíčním fázím. 3. července nastane úplněk, 10. července poslední čtvrť, 17. července nov a 25. července první čtvrť. Přejeme hezkou podívanou a ať vám léto přinese jen samé radosti!