Hřebenovka Krušné hory – východ: nová turistická výzva v Ústeckém kraji

26. červen 2025

Ústecký kraj společně s Klubem českých turistů dokončil značení jedinečné dálkové turistické trasy – Hřebenovky ve východní části Krušných hor.

Slavnostní otevření proběhlo 26. června u přístřešku Traverz nedaleko Klínovce, za účasti hejtmana Ústeckého kraje Richarda Brabce, předsedy Klubu českých turistů v Ústeckém kraji Jana Eichlera, zástupců Lesů ČR, obcí i dalších partnerů.

Trasa Hřebenovky navazuje na karlovarskou část na Božím Daru a přes Klínovec přechází na území Ústeckého kraje. Měří 143 kilometrů a je rozdělena do sedmi etap: Boží Dar – Měděnec – Hora Svatého Šebestiána – Lesná – Český Jiřetín – Nové Město – Komáří hůrka – Petrovice.

Infocentrum Povodí Ohře na přehradě Fláje

Turisté mají možnost na trase vidět ty nejkrásnější partie Krušných hor, včetně výhledů z Meluzíny a Komáří vížky, rašelinišť, historických památek či unikátní Flájské přehrady.

Na trase je vybudována i nová infrastruktura – informační tabule, přístřešky, mostky i odpočinková místa. Dřevěné symbolické hřebeny na hraničních bodech Klínovec a Petrovice se mohou rychle stát oblíbeným místem k fotografování.

Trasa Hřebenovky vychází z historické trasy tzv. Modré hřebenovky, která vznikla již v roce 1902 a ve své době byla nejdelší značenou turistickou trasou v Evropě. Ústecký kraj do ní od roku 2013 investoval celkem 1,4 milionu korun.

Ambicí kraje je získání certifikace Leading Quality Trails – Best of Europe, kterou se v Česku dosud pyšní pouze jediná trasa. V případě úspěchu by se Hřebenovka stala nejdelší certifikovanou trasou u nás.

autor: Redakce ČRo Sever | zdroj: Ústecký kraj
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.