Hans Krebs - muž, který pomáhal rozbít Československo

Narodil se před sto dvaceti lety, 26. dubna 1888 v Jihlavě. Od mládí byl politicky činný v německém nacionálním hnutí. V roce 1911 se stal jednatelem Deutsche Arbeiterpartei, tedy Německé dělnické strany Rakouska ve Vídni. Není bez zajímavosti, že nejlepší volební výsledky měla tato partaj v okresech Liberec, Ústí nad Labem, Teplice a Trutnov. Za první světové války Krebs bojoval v rakouské armádě na italské frontě, byl několikrát vyznamenán a do zálohy odešel s hodností poručíka. Vrátil se do Čech, aby pokračoval v politické činnosti. Jenže zatímco Hans Krebs válčil, jeho Německá dělnická strana Rakouska se zradikalizovala. K předválečnému antikomunismu, národovectví a antisemitismu přidala ještě ideu sjednocení všech oblastí, osídlených Němci, v jakési Všeněmecko. V květnu 1918 také v tomto duchu změnila jméno: stala se Německou národně socialistickou dělnickou stranu, Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei. Ano, Hans Krebs je jedním z otců - zakladatelů nacionálního socialismu, tedy nacismu, a to ještě před Adolfem Hitlerem. S tím se mimochodem Krebs znal a pravidelně stýkal. Pro svoji partaj hledal Hans Krebs po konci války příznivce ve všech Němci osídlených oblastech Čech. Od roku 1920 žil a působil v Ústí nad Labem. Několikrát byl zvolen poslancem parlamentu, jeho projevy a interpelace si můžete přečíst na webových stránkách poslanecké sněmovny. V únoru 1932 zakázalo československé ministerstvo vnitra činnost tří sudetoněmeckých spolků. S jejich funkcionáři a aktivisty byl v srpnu 1932 zahájen proces. Dohromady stálo před soudem na dvě stě lidí. Zbaven poslanecké imunity, zatčen a do vyšetřovací vazby umístěn byl i Hans Krebs. Stojí za zmínku, že jedinou partají, která proti zbavení imunity protestovala, byli - kromě sudetských Němců - čeští komunisté. Pověstný komunistický žvanil Václav Kopecký měl v poslanecké sněmovně projev, při kterém označil vydání čtyř německých poslanců do rukou spravedlnosti za akt nacionální perzekuce proti německému národu, který se brání útlaku, a vysvětlil udiveným poslaneckým kolegům, že nacionálně socialističtí poslanci nemají nejmenšího úmyslu bojovat proti české nadvládě, že prý chtějí jen skromnou autonomii. Hans Krebs před poslaneckou sněmovnou slíbil, že nemá v úmyslu vyhýbat se odpovědnosti, a že nikdy neuteče. Z vyšetřovací vazby na Pankráci byl propuštěn na kauci a ještě před vynesením rozsudku nastoupil 5. října 1933 v Ústí nad Labem na parník, který ho převezl přes hranice do Německa. Zanechal u nás ale výrazný odkaz. V červenci 1933 se v Žatci konaly sudetoněmecké tělocvičné slavnosti a Krebs si tam vyhlédl nového spolupracovníka: učitele tělocviku z Aše, později nechvalně proslulého Konráda Henleina. Ten v říjnu 1933 na troskách rozprášených sudetoněmeckých spolků založil pozdější Sudetendeutsche Partei. To už Hans Krebs sledoval z Německa. Stal se vládním radou na berlínském ministerstvu vnitra a v roce 1938 byl Adolfem Hitlerem jmenován čestným vedoucím župy Sudety. Krátce po podepsání smlouvy v Mnichově se účastnil práce v mezinárodním výboru, který rozhodoval, jak velká část českého pohraničí bude připojena k Německu. 9. října 1938 vtáhla německá armáda i do Ústí nad Labem - a s ní se téměř na den přesně po pěti letech vrátil i Hans Krebs, to už v hodnosti Brigadeführera SS. Za zásluhy na rozbití republiky získal 18. listopadu 1938 funkci vládního presidenta v Ústí nad Labem. Vládní kraj Ústí nad Labem zahrnoval 21 okresů od Chomutova a Mostu až po Vrchlabí, Trutnov nebo Broumov. Dohromady měl půldruhého milionu obyvatel. Hans Krebs tvrdě pronásledoval všechny odpůrce nacistického režimu. Zaslouženému tretu neušel: po válce jej v Praze coby válečného zločince odsoudili k trestu smrti, 15. února 1947 byl v pankrácké věznici popraven