Germáni: Tajemné národy ze severu

7. březen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Památník Arminia čili Hermanna, vůdce spojených germánských kmenů, jejichž vojsko v roce 9 n. l. porazilo Římany v bitvě v Teutoburském lese
0:00
/
0:00

Klasický archeolog a historik Ernst Künzl vypráví o dějinách, životě a kultuře národa, který po staletí odolával tlaku Římanů, aby se nakonec podílel na pádu jejich velké říše.

Divoké národy severu budily u starých Římanů hrůzu už od 4. století před Kristem, kdy Řím dobyla a sedm měsíců plenila keltská vojska náčelníka Brenna. 18. červenec 387 př. n. l. se stal černým dnem v dějinách Říma a noční můrou, která Římany sužovala po staletí. Říkali jí metus Gallicus, strach z Galů. Ten se na přelomu letopočtu volně přenesl na další nepoddajné Seveřany – Germány. Ti se rozpínavému Římu úspěšně bránili a v roce 9 n. l. mu zasadili těžkou ránu, když pod velením Cheruska Arminia v bitvě v Teutoburském lese doslova zmasakrovali tři římské legie i s pomocnými sbory. Římané tak území na severu neovládli a jejich říše se dokonce pod tlakem germánských kmenů i dalších přitěžujících okolností během pár století rozpadla jako domeček z karet.

Římané versus Germáni: Nepokojní sousedé

Germáni. Tajemné národy ze severu

Vše, co dnes o starých Germánech víme, pochází z římských literárních a ikonografických pramenů, které je pochopitelně zachycují především jako divoké barbary, a pak z archeologických vykopávek. Tyto dva zdroje se ve své knize „Germáni: Tajemné národy ze severu“ pokusil organicky provázat německý klasický archeolog a historik Ernst Künzl. Kniha, kterou loni v českém překladu vydalo nakladatelství Vyšehrad, obsahuje i významnou českou linku. Její autor, mimochodem karlovarský rodák, ji totiž hojně proložil zmínkami o událostech i nálezech z území Čech a Moravy. Není se co divit – vždyť naše země byly dlouhá léta součástí jakési „nárazníkové zóny“ mezi římskou říší a Germány; Římané toužili posunout hranice říše až k Labi a hluboko na Moravu a Germáni jim v tom překáželi. Především sveřepý kmen Markomanů.

Vítězství germánských kmenů pod velením Arminia nad římskými legiemi v Teutoburském lese roku 9 n. l. Sochařská výzdoba památníku „významných osobností německého jazyka“ Walhalla nedaleko bavorského Řezna, otevřeného roku 1842

Na troskách Říma

Ernst Künzl však ve své knize nenabízí jen pohled na „velké dějiny“. Na základě zpráv římských historiků i archeologických nálezů se pokouší rekonstruovat obraz všedního života Germánů, včetně jejich náboženských představ, a také podobu jejich vztahů s mocným sousedem, které nebyly vždy doprovázené jen chřestěním zbraní. Na to však v posledních kapitolách opět dojde, ve vší složitosti období stěhování národů, kdy Künzlovo vyprávění překypuje letopočty, názvy germánských kmenů i těmi geografickými a jmény germánských náčelníků, z nichž ten vizigótský, Alarich, v roce 410 po Kristu navázal na Brennovy Kelty a znovu vyplenil Řím. Když nakonec římská říše padla, na jejich troskách povstaly jiné říše, v nichž na západě hrály určující roli germánské kmeny – především Frankové. Ernst Künzl na konci své knihy právě Franky označuje za jediné vítěze období stěhování národů: „Stali se skutečnými dědici římské říše. Merovejská a později karlovská franská říše vytvořila základ Francie a Německa, rozhodujících kontinentálních mocností středověku.“

Ale to už je téma pro nějakou jinou knížku.

O knihu Ernsta Künzla „Germáni: Tajemné národy ze sveru“ s námi můžete soutěžit. Šanci na výhru máte do neděle 22. března. 

Ernst Künzl: Germáni : Tajemné národy ze severu. Praha: Vyšehrad, 2019. ISBN 978-80-7601-188-5.

Spustit audio

Související