Deneb: Ocas slepice a Čtvrtá hvězda nebeského brodu

25. červen 2022

Jedna z hvězd tzv. Letního trojúhelníku a hlava Severního kříže, modrobílý veleobr a proměnná hvězda v souhvězdí Labutě, která se pro nás jednou stane novou Polárkou.

Během jediné zvláštní noci koncem léta se na mostě přes Mléčnou dráhu setkávají dva odloučení milenci – Niou Lang, kterému v Evropě říkáme Altair, a Č'Nü, zvaná také Vega. Garde jim při tom dělá víla Tchien Ťin s', Čtvrtá hvězda nebeského brodu, veleobr Deneb.

Kde svítí Dhanab al-Dajájah

Souhvězdí Labutě (Cygnus)

V minulosti si tato hvězda vysloužila i spoustu dalších názvů: třeba Arided nebo Aridif; v Bayerově katalogu z roku 1603 ji najdete jako Alphu Cygni. Deneb je totiž nejjasnější hvězdou souhvězdí Labutě – latinsky Cygnus. Její současný obecný název je odvozen z arabského Dhanab al-Dajájah, což by prý mělo značit „ocas slepice“. Jestli je to pravda, tak Arabům zmíněné souhvězdí připomínalo trochu jiného opeřence než nám. Ti jejich astronomové navíc jako by byli ocasy hvězdných zvířat posedlí, takže Denebů najdete na obloze víc, kromě toho labutího však mají všechny přídomek, určující patří-li Kozorohu, Delfínu nebo třeba Velrybě.

Seskupení Denebu, Altairu a Vegy, tvořících vrcholy jakéhosi trojúhelníku, si samozřejmě nepovšimli jen Číňané. Tenhle pěkný asterismus, tedy výrazné seskupení hvězd, se označuje jako Letní trojúhelník. Deneb je zároveň hlavou tzv. Severního kříže, který je jakousi základní kostrou celého souhvězdí Labutě.

Ukažme si na sever!

25 nejjasnějších hvězd na obloze

Deneb je 19. nejjasnější hvězdou noční oblohy, která v našich zeměpisných šířkách nikdy neklesá pod obzor, zato jižně od 45. jižní rovnoběžky se nad obzor ani nevyhoupne. Během příštích tisíciletí bude pohled na Deneb pro obyvatele jižní polokoule stále vzácnější. Kolem roku 9800 se dokonce vinou precese, tedy krouživého pohybu zemské osy, Deneb stane novou polární hvězdou. Právě to si teď mohou užívat hypotetičtí obyvatelé Marsu, protože severní světový pól rudé planety aktuálně směřuje na střed myšlené přímky mezi Denebem a hvězdou Alderamin v souhvězdí Cefeus. Dobře to věděl i zapomenutý astronaut Mark Watney, který ve známém sci-fi románu Marťan od Andyho Weira používá Deneb při orientaci v marsovském terénu.

Přestože na obloze svítí tak jasně, je od nás Deneb celkem daleko – 2620 světelných roků; tohle číslo je sice obecně přijímáno, úplně jisté ale není. Existují i další odhady, které nám tuto hvězdu skoro o polovinu přibližují. Odhadovaná svítivost Denebu je nicméně víc než 200 tisíc Sluncí; je také jednadvacetkrát těžší a dvěstěkrát větší než naše mateřská hvězda. Kdybychom Deneb umístili do středu Sluneční soustavy, jeho povrch by se nacházel na úrovni oběžné dráhy Země. Moc by se nám to nelíbilo, protože povrchová teplota tohoto obra je víc než osm a půl tisíce stupňů Kelvina.

Planety hypotetické, planety literární

Od Denebu po Sadr. Pohled na část souhvězdí Labutě

Jasnost Denebu není stálá, malinko kolísá; astronomové jej tedy řadí mezi proměnné hvězdy, a dokonce z něj udělali jakéhosi „kmotra“ celé skupiny těchto hvězd, označovaných jako typ Alfa Cygni. To jsou hvězdy s tzv. neradiální pulzací – zatímco se některé části jejich povrchu smršťují, jiné naopak bobtnají. Nějakou dobu se myslelo, že by Deneb mohl být dvojhvězdou; pro existenci hvězdného společníka se však nakonec nenašly důkazy. Nevíme ani o žádných planetách, které by Deneb obíhaly. Autorům vědeckofantastických příběhů to ale nevadí.

Isaac Asimov ve dvou povídkách popisuje konflikt mezi civilizací z planetárního systému Denebu a Solární federací (Stroj, který vyhrál válku a Pocit moci). V románu Hyperion od Dana Simmonse obíhají Deneb hned dvě obydlené planety – Deneb Drei a Deneb Vier. K Denebu se vztahuje několik epizod televizního seriálu Star Trek; hvězda i její hypotetické planety se vyskytují i ve filmech nebo počítačových hrách a o Deneb se na svých albech z konce 70. let otřela i dnes už neexistující kanadská rocková kapela Rush. Zkrátka – pro nás pozemšťany Deneb docela jistě není „na ocase“ zájmu. Zkuste si ho i vy někdy najít na obloze!

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.