Co by, kdyby… aneb Jan Amos Komenský ředitelem školy

Známe ho jako učitele, jako učitele učitelů, ba jako učitele národů, tak mu teď na chvíli dejme i tu ředitelskou funkci. Jako ředitel školy by měl v první řadě jeden velký úkol: poskládat pedagogický sbor.

Jak si vybrat učitele

Jan Amos Komenský|foto:Profimedia

Najít kvalitního učitele bývá svízelné a poskládat fungující, skvěle vyladěný pedagogický sbor je pak úkol přímo gargantuovský, nicméně Komenský si bude vybírat mezi svými současníky, tedy ve Velkém století vědy – a navíc mu to trochu ulehčíme: necháme ho takříkajíc „lovit“ po celé Evropě. Jeho pedagogický sbor bude exkluzivní kolektiv největších mozků kontinentu. Především je ale zapotřebí nadefinovat si trochu výběr: Komenský se narodil v roce 1592; ředitelem se stane, dejme tomu, ve čtyřiceti, tj. v roce 1632. Jednotlivé předměty může obsadit jak mladými suplenty kolem 20 let věku, tak starými matadory, ale přeci jen ne těsně před důchodem. Zajímat nás tedy budou ročníky 1582 až 1612. Za další – je dobré, aby každý předmět měl pokrytý alespoň dvěma učiteli. A protože Komenský otevírá bránu jazyků dokořán, jeho učitelé můžou vyučovat v libovolném evropském jazyce. Takže, pojďme vybírat.

Italský matematik Evangelista Torricelli|foto:Profimedia

Vědy přírodní…

Začněme u matematiky, neboť je královnou věd. 17. století je naštěstí velkorysé; ze všech géniů usednou do kabinetu matematiky René Descartes a Pierre de Fermat. Oba jsou Francouzi, tak si aspoň pokecají, i když zrovna Fermat vystačí na dlouho s jedinou větou. Od matematiky je blízko k fyzice a tam je taky docela přetlak; takže, když už je řeč o tlaku, budou přijati pánové Blaise Pascal a Evangelista Torricelli. Pokračujme v přírodních vědách a obsaďme kabinet biologie. V daném ročníku se u pohovoru nejlépe zaskvěli Robert Hooke a Nicolaes Tulp. Oba jistě zapomenou na neshody mezi svými zeměmi a budou spolupracovat u mikroskopu i v hodinách anatomie. Protože se anglo-holandské duo osvědčilo, zopakuje ho prozíravý Komenský i v případě zeměpisu. Vyučovat ho nechá mořeplavce Abela Tasmana, který je do učení jako čert, a Henryho Hudsona, pro změnu klidného jako záliv.

Vědy humanitní…

Autoportrét Rembrandta z roku 1639|foto:Profimedia

A na řadě jsou literatura a humanitní vědy. Škola je zjevně kosmopolitní, takže výuka jazyků tu probíhá mimoděk v rámci jiných předmětů. Byla by ovšem škoda pominout literaturu; nabízí se tu opět velké množství zajímavých adeptů, tak dejme šanci Španělovi Lopemu de Vega, ten ze žáků neudělá žádné ovce, a románský živel podtrhne Francouz Pierre Corneille, protože když byl dobrý pro francouzské elity, bude dobrý i pro Komenského školu. Co se humanitních věd týče, uděláme malý experiment: nebudeme je dělit na politologii, filosofii, dějepis a tak dál; prostě z toho uděláme jeden komplexní balíček a necháme ho učit někoho, kdo to zvládne všechno. A bude jich dost z té doby; výběrovým řízením nakonec projde Thomas Hobbes a Hugo Grotius. Oba jistě budou vyžadovat disciplínu a plnění povinností, aby drželi na uzdě nezkrotné a zabránili chaosu ve třídě.

Rembrandtův portrét starého muže je považován za možný portrét Jana Amose Komenského|foto:Profimedia

...a estetika

V neposlední řadě je třeba ještě najít kvalitní učitele výtvarky, hudebky a tělocviku. Díky vazbě Komenského na Nizozemí budou přijati malíři Rembrandt van Rijn a Anthonis van Dyck; hudební výchovu dostanou na starost Claudio Monteverdi a konečně i nějaký Čech, Adam Michna z Otradovic. Teď ještě ten tělocvik. Bude to chtít někoho opravdu svižného, třeba takového Charlese de Batz de Castelmore, známého jako hrabě d´Artagnan. Šerm je koneckonců v kurzu a střelba bohužel taky.

A tak je Komenského pedagogický sbor kompletní a škola to bude jaksepatří. Je to celé samozřejmě postavené jen na tom, co by kdyby, takže celá ta škola je jen taková hra… Škola hrou.