Chystáte se na třídní sraz? Nedělejte ze sebe někoho, kým nejste
Než odejdete z domova na třídní sraz, zamyslete se. Jak se obléknete a co o sobě prozradíte? Budete přirození, nebo tak trochu herci?
Třídní sraz je směsicí autentického i povinného veselí, zašlých křivd i ohlížení se za dávným vyprchaným sentimentem. Dá se na něm hodně ztratit i získat, a tak si dovolím několik upřímně míněných rad.
Oblékněte se spíše formálně, ale přirozeně. Neberte si nic, v čem si nejste absolutně jistí.
Neotevírejte se všem. Ne každý je vám sympatický. Vyberte si ty, se kterými je vám příjemně a věnujte jim svou pozornost.
Nevyzdvihujte příliš své osobní a pracovní úspěchy. Spolužáci o nich většinou vědí a budou ve vás stejně vidět jenom toho, kdo s nimi opisoval písemky a o velké přestávce házel houbou.
Dámám rozhodně neříkejte „Já tě vůbec nepoznal!“ – ani vy dnes nevypadáte stejně jako v šestnácti.
Když budete pít opatrně, po půlnoci získáte argumentační výhodu i nad jedničkáři – to až se u baru začnete hádat o politice nebo očkování.
Pokud vám spolužačka řekne, že vás tehdy platonicky milovala, nevyčítejte jí, proč to proboha neřekla před 30 lety. Za chvíli pro ní totiž přijede manžel.
Rozhodně si také neberte havraní oblek s bílou košilí a černým motýlkem. Proč? Protože nám to hezky vysvětluje slavný herec Josef Abrhám: „Nikde jsem nebyl, nic nemám, z každého manželství jsem vyšel oškubanej, vypadám jako vrchní.“
Přeji vám na závěr, abyste z třídního srazu nikdy nemuseli prchnout.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.