Flétnistka naší přírody pěnice černohlavá a jeskyně Labských pískovců - kde se tu vzaly a jaké jsou

V úvodním přehledu zajímavostí si povíme, jak přišla na svatého Valentýna jihoitalská Apulie o svou oblíbenou atrakci, skalní útvar Oblouk lásky, dozvíte se, proč poklesla hladina Baltského moře na nejnižší úroveň za celých 140 let jejího měření a co se díky tomu vynořilo uprostřed švédské metropole Stockholmu, navštívíme muzeum v Třinci, které získalo do sbírek několik tisíc let starý subfosilní dubový kmen a zmíníme se o objevu středověkého roubeného vodního náhonu v Jičíně, který zřejmě náležel mlýnu, o němž se dosud nepodařilo zjistit, kde vlastně stál.

Pták roku, pěnice černohlavá

Pěnice černohlavá, pár|foto:Česká společnost ornitologická/ Dagmar Běhounková

Jak je již dlouholetou tradicí, i letos vyhlásila Česká společnost ornitologická v rámci populární kampaně Ptáka roku. Tím se tentokrát stala pěnice černohlavá, zvaná lidově černohlávek. Je to pták poměrně hojný, kterého patrně všichni znáte, a tak nás pochopitelně zajímalo, proč si ornitologové tuto pěnici vybrali. Je snad její populace nějak ohrožena, a právě proto je na ní třeba upozornit? Nebo je za tím něco jiného? Jak pěnici černohlavou poznáme? Na to jsme se ptali ornitoložky z České společnosti ornitologické Aleny Klvaňové.

Pěnice černohlavá při kroužkování|foto:Česká společnost ornitologická/Zdeněk Valeš

Už samotné jméno „pěnice“ napovídá něco o kvalitě hlasového projevu těchto drobných pěvců naší přírody. Čím je zpěv černohlávků typický a kdy se ozývá nejčastěji? Jsou to tažní ptáci – kdy odlétají a kdy se k nám vracejí? Kde mají pěnice černohlavé svá zimoviště? Jak probíhá jejich hnízdění a tvoří pěnice černohlavé stálé páry? Co tyto pěnice ohrožuje, ať už v naší přírodě, v průběhu tahu nebo na jejich zimovištích? A zůstávají u nás některé pěnice i v zimě?

Kde se vzaly jeskyně Labských pískovců?

Vstup do Loupežnické jeskyně v Labských pískovcích|foto:Jaroslav Kukla

Možná to pro vás bude nová informace, ale oblast Labských pískovců je na jeskyně překvapivě bohatá – jsou jich více než dvě stovky. Důkladně je zmapovat a popsat, takový cíl má nedávno zahájený projekt, který nám představil Jaroslav Kukla, vedoucí Laboratoře environmentální chemie a analýz půd na Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. A také horolezec a speleolog.

Jak jeskyně v Labských pískovcích vznikly a jakého jsou vlastně charakteru? Abychom si to dobře vysvětlili, musíme se nejprve vydat do vzdálené minulosti, kdy se v těchto místech rozlévalo druhohorní moře. Konkrétně do nejmladší periody druhohor, označované jako křída. To je nějakých 145 až 66 milionů let před současností... Přinejmenším o některých jeskyních Labských pískovců se ví odedávna, více se však o nich začalo hovořit až na počátku 20. století s rozvojem turistiky. Do jaké doby spadají první vyloženě speleologické aktivity, spojené s průzkumem, případně i mapováním jeskyní v Labských pískovcích?