Měsíc se potká se Saturnem a Regulem: Procházka březnovou oblohou

Jaro startuje 1. března, ovšem jen to meteorologické. Pro nás, příznivce astronomie, je důležitější jiné datum v kalendáři: čtvrtek 20. března – den jarní rovnodennosti. V 15 hodin 46 minut vstoupí Slunce do znamení Berana a nastane jaro astronomické.

Astronomické jaro začne 20. března

Obloha se souhvězdím Orion|foto:Shutterstock

Možná si starší z vás ze školy pamatují, že nám kdysi říkali, že jaro začíná 21. března. Od roku 2011 to ale neplatí. Může za to kalendář, v němž se zohlednilo, že k celým 365 dnům si Země při oběhu kolem Slunce připočte ještě skoro čtvrt dne. Pak vychází jarní rovnodennost na 20. března. Zůstane to až do roku 2048.

Vládu na obloze přebírají jarní souhvězdí a ta zimní v čele s Orionem ustupují k západu. Nebeská klenba je v tomto období méně výrazná než v zimě a má méně jasných hvězd. Mléčná dráha se táhne nízko nad severním obzorem, na obloze chybí výraznější hvězdokupy a difúzní mlhoviny. Naopak můžeme lépe pozorovat objekty hlubokého vesmíru, cizí galaxie jako velmi vzdálené hvězdné ostrovy.

Hvězdy, souhvězdí a konjunkce

Velký vůz|foto:Fotobanka Wallpaper Flare, CC0 1.0, ©

V nadhlavníku máme Velký vůz, dominantními souhvězdími jsou Lev, Pastýř a Panna – jejich jasné stálice Regulus, Arktur a Spica rýsují tzv. jarní trojúhelník. Nad jižním obzorem je nevýrazné, ale vůbec nejdelší souhvězdí Hydra. Další dlouhé souhvězdí Drak se vine kolem severního pólu.

3. března nastává úplněk, kterému se také říká Vraní nebo Červí. V některých částech zeměkoule uvidí lidé v tento den úplné měsíční zatmění, bohužel u nás ani jinde v Evropě viditelné nebude. 8. března se Venuše nad západním obzorem po předchozí konjunkci přiblíží k Saturnu asi na 1 úhlový stupeň. 29. března si náš souputník přiblížení zopakuje, tentokrát s hvězdou Regulus a dokonce v ještě těsnější konjunkci. V polovině března můžeme pozorovat tzv. zodiakální světlo – světelný kužel po soumraku nad západním obzorem.

Svit Jupitera a fáze Měsíce

Zodiakální světlo nad Sečskou přehradou|foto:Yuri Beletsky, Astronomický ústav AV ČR

Ze sedmičky planet uvidíme jen čtyři, Merkur, Mars a Neptun jsou nepozorovatelné. Venuše jako Večernice pozvolna stoupá nad západní obzor, Jupiter bude zářit po většinu noci kromě rána vysoko nad obzorem v souhvězdí Blíženců a bude skvělým objektem pro amatérské dalekohledy. Saturn se rychle blíží ke Slunci, uvidíme jej pouze počátkem března večer nízko nad západním obzorem. Uran je vidět v dalekohledu v první polovině noci. 

Pokud jde o měsíční fáze, 3. března je již zmíněný úplněk, 11. března poslední čtvrť, 19. března nov a 25. března první čtvrť. O čtyři dny později, tedy v neděli 29. března si nezapomeňte posunout hodinky o hodinu vpřed – na letní čas! Přejeme ničím nerušenou podívanou!