Cesta kolem světa rytíře Jana z Mandevillu
Slavný středověký cestopis, zprvu nadšeně přijímaný a později zavrhovaný, v novém editorském zpracování francouzské historičky - medievistky Christiane Deluzové.
Cestopisy patří odedávna k nejpopulárnějším literárním žánrům – vždyť koho by nevzrušovaly popisy vzdálených krajin, zvláštních zvířat, odlišných zvyklostí i mravů a koneckonců i dobrodružství, která autor na cestách zažil. Dnes si každý může na vlastní kůži zkusit, co je pravda a co výmysl; svět je až na výjimky dobře prostupný a známý. Ve středověku a v raném novověku jste autorům mohli jen věřit nebo nevěřit. Ostatně – i ty cestopisy byly trochu jiné.
Jedním z nejslavnějších byl ten od Jana z Mandevillu, dle vlastního tvrzení anglického rytíře, sepsaný ve francouzštině v roce 1356, který se dochoval ve více než dvou stovkách opisů ve všech hlavních evropských jazycích, starou češtinu z toho nevyjímaje. Tajemný autor, o jehož osobu a vůbec existenci se dodnes vedou spory, v něm čtenáře zval na fantastickou cestu do Svaté země, Afriky, Indie, Číny a na stovky ostrovů, které se v těch dálavách nacházejí.
Jeho vyprávění je směsí geografických informací, místy až v podobě jakéhosi cestovního itineráře, protkaných bájemi a pověstmi, fantastickým bestiářem bytostí a zvyků, plným biblických odkazů a historických informací, kde se skutečné mísí s neskutečnem a obzor nemá konce. Mandevillův svět je totiž kulatý a není o tom pochyb. Nemá tedy žádný kraj a střed, nikdo není lepší než jiný, cizí náboženské představy mají styčné body, s nimiž lze rámcově i souhlasit; svět je prostě zázračný, pestrý a podivuhodný, i když místy trochu nebezpečný, jako orientální pohádka.
Popularita Mandevilla postupně upadala s novými geografickými objevy a definitivní ránu mu zasadili učenci 19. století, kteří odhalili, že velká část jeho cestopisu je jen kompilace starších prací, od antiky po autorovu současnost. Až moderní doba tento odsudek zmírnila – jednak pro originálnost zpracování a také po kritickém zhodnocení úvodních pasáží, které svědčí o osobní zkušenosti: když nic jiného, tedy alespoň Svatou zemi Jan z Mandevillu (nebo kdo to vlastně byl) určitě navštívil. Některé jeho popisy nebo záznamy pověstí jsou evidentně původní a zcela originální.
Mandevill si pro svou barvitost a fantazii zaslouží, aby byl čten i dnes. Jistě i proto vydalo nedávno jeho „Cestu kolem světa“ nakladatelství Argo, v nové úpravě a s odbornou studií francouzské historičky-medievistky Christiane Deluzové, doplněnou o předmluvu historika Jaroslava Svátka. Text je proložen reprodukcemi dobových dřevorytů; nechybí bohatý poznámkový aparát, seznam pramenů a literatury, včetně té české, a podrobný rejstřík. Je to skvělá četba pro historiky, geografy… nebo spíš pro věčné romantiky a snílky.
O nové vydání spisu Jana z Mandevillu „Cesta kolem světa“ z produkce nakladatelství Argo s námi můžete soutěžit. Šanci na výhru máte až do neděle 21. dubna.
Jan z Mandevillu: Cesta kolem světa. – Ed. Christiane Deluzová. Praha: Argo, 2024. ISBN 978-80-257-4138-2.
Související
-
Marco Polo. Po sedmnácti letech služby pro chána Kublaje zatoužil po domově
Marco Polo zemřel 8. ledna 1324. Spolu s otcem a strýcem se roku 1271 vydal na východ. Po 17 letech služby pro chána Kublaje zatoužil po domově a vydal se na cestu zpět.
-
Příručka pro syna: Liber manualis ad filium
Ideální portrét šlechtice karolinské doby vykresluje franská šlechtična Dhuoda, jejíž originální text přeložila a obsáhlou úvodní studií doplnila Jana Daňhelová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.