Příručka pro syna: Liber manualis ad filium
Ideální portrét šlechtice karolinské doby vykresluje franská šlechtična Dhuoda, jejíž originální text přeložila a obsáhlou úvodní studií doplnila Jana Daňhelová.
Byla jednou jedna vzácná paní a ta měla dva syny. Jeden byl ještě malý; ten druhý však byl už dost velký na to, aby si od matky vyslechl důležité rady do života. Protože však byla matka od obou chlapců odloučená, nemocná a nevěděla, kdy a jestli vůbec je ještě uvidí, své rady sepsala do originální příručky a tomu staršímu je poslala. S tím, že se jednou dostanou i k jeho malému bratrovi.
Vzácná paní Dhuoda
Na té historii by asi nebylo nic vyloženě zvláštního, kdyby se neodehrála ve franské říši v polovině 9. století – tedy v době, kdy číst a psát uměl málokdo, většinou jen mniši klášterních skriptorií… a ženy už vůbec ne. A Dhuoda – tak se ta vzácná paní jmenovala – svou Příručku pro syna ještě k tomu sepsala latinsky, jako Liber manualis ad filium, a nešetřila v ní citáty z Písma svatého, církevních otců, křesťanských římských autorů ani svých karolinských současníků. Zaměstnala mnoho historiků, kterým se řadu Dhuodiných inspiračních zdrojů dosud nepodařilo odhalit, nehledě na to, že i její osoba je obestřena jemným závojem tajemství.
Byla franskou šlechtičnou, manželkou Bernarda Akvitánského, markýze ze Septimánie, knížete z Toulouse a pozdějšího komořího císaře Ludvíka Pobožného. Právě toto angažmá otce zavinilo, že po smrti císaře byli oba synové od matky odděleni – ten čtrnáctiletý, Vilém, se stal družiníkem krále Karla Holého a druhý, novorozený, jehož jméno ani neznala, byl odvezen do kláštera v Akvitánii. Dhuoda zůstala sama, aby spravovala rozsáhlé državy svého muže v Septimánii na jihu dnešní Francie. Svou Příručku psala od listopadu 841 do března 843 a pak ji Vilémovi poslala. Víc o ní nevíme.
Dhuodino dědictví
Liber manualis se dochovalo v několika opisech, nakonec vyšlo i tiskem a v loňském roce se dočkalo svého českého překladu. Překladatelka a editorka Jana Daňhelová připsala k Dhuodině textu obsáhlou úvodní studii a doplnila jej hojnými komentáři. Pod názvem Příručka pro syna: Ideální portrét šlechtice karolinské doby jej ve své edici Paměť středověku vydalo nakladatelství Argo.
Dhuoda svého syna Viléma nabádá k bohabojnému životu, k úctě, kterou by měl prokazovat otci, k oddanosti svému pánu a všímavosti k rádcům, vštěpuje mu mravní zásady, pobízí ho k četbě i modlitbám. Její rady jsou velmi osobní a je z nich cítit milující matka. Vždyť byly skutečně psány „pro sladkost nesmírné lásky“ k synům, které možná už nikdy neuvidí. Dhuodina Příručka je díky tomu stále živá, i když většinu rad v ní obsažených by dnešní synové stěží upotřebili… Proč si jen myslím, že je to škoda?
O „Příručku pro syna“, sepsanou v 9. století franskou šlechtičnou Dhuodou, a vydanou nyní v českém překladu nakladatelstvím Argo s námi můžete soutěžit. Šanci na výhru máte do neděle 27. března.
Dhuoda: Příručka pro syna: ideální portrét šlechtice karolinské doby. Praha: Argo, 2021. ISBN 978-80-257-3664-7.
Související
-
Ráj, peklo a očistec ve středověkých viděních
S chýlícím se koncem roku a podle mayského kalendáře i koncem světa, se naše myšlenky ubírají směrem k budoucnosti.
-
Dobytí Lisabonu a reconquista Portugalska
Edice nakladatelství Argo Paměť středověku má za cíl představit významné středověké písemné památky, které dosud, kromě prvního svazku - Kroniky Franků Řehoře z Tou...
-
Jak Dominik Duka mluví o světě Karla Velikého?
Proč je užitečné připomenout si císaře Karla Velikého? Dozvíte se to od kardinála Dominika Duky v následující glose.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
