Bohdan Kaminský

Podle internetové encyklopedie Wikipedie se narodil 24., podle Ottova slovníku naučného 25. - naštěstí, co se týká měsíce a roku, tam už panuje shoda - únor 1859. Další variace jsou u místa narození - uvádí se buď Štveřín - dnešní Čtveřín nebo Husa - obě místa jsou na dohled od Sychrova. A k tamnímu regionu se váže i mládí Bohdana Kaminského - vlastně tehdy ještě Karla Buška. Jestli jste při kombinaci rodového jména Bušek a zámku Sychrov zbystřili, jste na správné stopě - Karlův otec Petr byl skutečně tím vyhlášeným řezbářem, který pro knížete Rohana vyrobil řadu úžasných prací. Sychrovský zámek se jimi pyšní dodnes. Karel se také vyučil řezbařině a talent prokázal i tím, že vystudoval pražskou Akademii výtvarných umění.
Ale dostalo se mu měrou vrchovatou i nadání literárního, už v mládí publikoval své básně například v časopise Lumír a od roku 1833 už se věnuje výhradně literatuře - básním i próze. Už ne jako Karel Bušek, ale jako Bohdan Kaminský. Zvláštně se u něj proplétá elegické ladění veršů s hříčkami ze společenského života. V básních pláče nad smrtí milovaných bytostí, libuje si v teskných náladách, jeho první sbírka Ztracené volání reflektuje rodinné tragédie - krátce po sobě totiž ztratil rodiče i několik sourozenců. Ale z pera Bohdana Kaminského vyšly i takové knihy jako Črty humoristické a satirické. Dobová kritika ho většinou cení vysoko - "forma ušlechtilá, umělecky vycizelovaná". Byl srovnáván i s takovými velikány jako Puškin nebo Byron.
Nemůžeme nepřipomenout sbírku Motivy ze Sychrova z roku 1896 - podle některých je to to nejkrásnější, co kdy bylo o zdejším kraji napsáno. Kaminský ale i poměrně často cestoval - navštívil Holandsko, Turecko, Itálii, Francii a Německo. Ke dvěma posledním zemím měl i vazby překladatelské - z němčiny přeložil některé práce Schillerovy a z franštiny převedl mnoho kusů Molierových, například Tartuffa pro Národní divadlo.
Bohdan Kaminský zemřel 1929 (v sedmdesáti letech) při léčebném pobytu v Poděbradech.