Bitvy, vetřelci i nájemníci. Život mravenčích kolonií a návštěva amerických močálů

18. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mravenec černolesklý
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

01:05 - Objevy a události
04:16 - Život mravenčích kolonií
23:04 - Historie vědy: Antika je mrtvá
27:15 - Soutěž o Knihu měsíce
28:17 - Močály a uhlí, 3. část (repríza)

V úvodním přehledu zajímavostí vám představíme záchranný program pro vzácný zvonovec liliolistý, rostlinu z příbuzenstva zvonků a povíme si o potížích kondorů andských v jihoamerickém Ekvádoru; dozvíte se také, proč se mimo jiné vracejí do Pompejí ukradené archeologické artefakty, jak se čeští vědci zapojí do chystaného projektu LISA pro detekci gravitačních vln a kdy nejlépe sledovat meteorický roj Orionid.

Život mravenčích kolonií

mravenec

Hned po broucích a motýlech jsou blanokřídlí třetím nejrozšířenějším řádem hmyzu na naší planetě. Patří do něj různé vosy, sršni, včely nebo čmeláci, ale také mravenci. Kdo v dětství četl Ondřeje Sekoru, ten ví, že mravenčí samci a samičky – budoucí královny – křídla mají. Samci však po svatebním letu umírají a královny o svá křídla přijdou. Vědci už popsali více než dvanáct a půl tisíce mravenčích druhů, z toho více než stovka jich žije i u nás v Česku. Svět mravenců je pro nás pořád tajemný a jeho zkoumání přináší spoustu fascinujících odhalení.

Mravenec Formica truncorum

O mravencích je známo, že žijí v koloniích. Každý už v lese viděl mravenčí kupky, mraveniště. Málokdo si však umí představit, jak velké tyto kolonie mohou být. Většina z nich totiž není na povrchu vidět. Výzkum mravenců může vést i k vývoji praktických aplikací. Většinou jsou však badatelé vedení touhou poznat život mravenců prostě jen proto, že je přitahuje a některé z nich v detailu doslova fascinuje. Patří k nim i Pavel Krásenský, správce entomologické sbírky Oblastního muzea a galerie v Mostě, který navíc s oblibou sleduje hmyz objektivem svého fotoaparátu.

Americký výlet do třetihor

Jeden z močálů na jihovýchodě USA

Před 17–20 miliony lety, v třetihorním období miocénu, panovalo na Mostecku a obecně ve velké části dnešního Podkrušnohoří teplé a vlhké podnebí s častými srážkami. Vhodné geologické podmínky navíc napomohly trvalému zamokření krajiny. V ní rostly vlhkomilné rostliny, především jehličnany – bahenní cypřiše tisovce a patisovce; opadavé stromy, které vytvářely obrovské množství organické hmoty. Ta se po statisíce let ukládala pod nimi a dala tak vzniknout více než 200 metrů silné vrstvě rašeliny. Poté, co tuto vrstvu později překryly stovky metrů jílových a pískových nánosů, začala se rašelina zvolna měnit v uhelnou hmotu, dnešní hnědé uhlí. Na Mostecku ho najdete ve vrstvách, které mají mocnost kolem třiceti metrů. Zbytky třetihorní flóry, ale také fauny, se do dnešních dnů dochovaly především v těsném nadloží uhelné sloje v podobě četných fosilií. Právě tyto nálezy umožňují vědcům rekonstruovat podobu třetihorní krajiny v dnešním Podkrušnohoří.

Američtí aligátoři a invazivní asijské krajty tmavé vedou boj o nadvládu nad močály Everglades na Floridě (foto Lori Oberhofer)

Mají s čím srovnávat. Podobný typ krajiny nacházíme třeba na pomezí jižní Číny a severního Vietnamu, kde se mezi rýžovými poli dodnes setkáte s patisovci v kombinaci s podobnými živočichy, kteří žili v miocénu u nás. Pro našince je však mnohem přístupnější bažinatá oblast jihovýchodní části Spojených států – například floridské močály Everglades i další trvale zamokřená místa, kde i v současnosti tisovce rostou a pod nimi se vytvářejí vrstvy rašeliny. Bude z ní jednou uhlí? Geolog akciové společnosti Severočeské doly Karel Mach severoamerické močály nedávno navštívil – a protože zná dobře i to, co zbylo z podkrušnohorských močálů, může dobře srovnávat.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Z Frenštátu do pohádky. Stačí věřit na dobré konce.

Veronika Sedláčková, moderátorka ČRo Plus

Pohádka o Raškovi

Pohádka o Raškovi

Koupit

Jiří Raška vyhrál na olympijských hrách v Grenoblu 1968 zlatou olympijskou medaili. Spisovatel Ota Pavel úspěch popsal v nezapomenutelné Pohádce o Raškovi. Čte Oldřich Kaiser