Nový Institut Julia von Payera pro výzkum Arktidy a Subarktidy a zkamenělý život z Mostecka

11. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Martin Lulák na ledovce Nordenskiold v Arktidě
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

01:11 - Objevy a události
04:19 - Institut Julia von Payera
19:54 - Mýty, omyly a novinky astronomie: Mars má pod čepicí
23:25 - Soutěž o Knihu měsíce
24:15 - Močály a uhlí, 2. část (repríza)

V úvodním přehledu zajímavostí si povíme, jak to vypadá letos i do budoucna s ozonovou dírou nad Antarktidou a odhalíme začarovaný kruh, který by mohl skončit zánikem velké části amazonských pralesů; uslyšíte o plastovém odpadu, který proniká i do našich krasových jeskyní, představíme vám celosvětovou databázi sesuvů hornin a zeminy, do níž přispěli nedávno i naši vědci, a podíváme se také do Egypta, kde se našly desítky malovaných rakví starých Egypťanů.

Institut Julia von Payera pro výzkum Arktidy a Subarktidy

Stanice Centra polární ekologie na Špicberkách uprostřed arktické divočiny

Studené oblasti naší planety se poslední dobou stále častěji ocitají v hledáčku badatelů přírodovědných oborů. Důvod je nasnadě – právě v arktických či antarktických oblastech je dobře vidět, že se s naší Zemí „něco“ děje. Otepluje se, ubývá ledu a procesy s tím spjaté skýtají spoustu možností k výzkumu – ať už přírodních dějů a jevů aktuálních, tak i těch dávno minulých. Ačkoliv je to z naší české kotliny na studený sever dost daleko (a na studený jih ještě dál), badatelů, kteří tam od nás jezdí a tamní přírodu studují, není málo. Našli byste je i na ústecké Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně.

Na její Fakultě životního prostředí funguje od letošního roku Institut Julia von Payera pro výzkum Arktidy a Subarktidy. U jeho vzniku stál geolog a paleontolog Richard Pokorný, vedoucí katedry životního prostředí zmíněné fakulty, a nově i vědecký vedoucí Payerova institutu. Dozvíte se mj. kdo byl Julius von Payer a proč se mu dostalo té cti být jakýmsi patronem severočeských „polárních“ badatelů a představíme vám činnost a plány badatelů z institutu, který byl podle něj pojmenován.

Zkamenělý život Mostecka

Fosilie třetihorní palmy druhu Sabal bilina ze severozápadních Čech

Uhelné sloje v Podkrušnohoří mají svůj původ ve třetihorách. Před 17-20 miliony lety, v období takzvaného miocénu, se v těchto místech postupně uložila více než 200 metrů silná vrstva rašeliny. Tu později překryly stovky metrů jílových a pískových nánosů. Rašelina se působením tlaku a vysokých teplot za statisíce let přeměnila na uhelnou hmotu – hnědé uhlí. Na Mostecku se dnes mocnost uhelné sloje pohybuje kolem třiceti metrů.

Svědky vzniku uhelné hmoty jsou fosilie třetihorních organismů, hlavně rostlin, z jejichž odumřelých těl rašelina vznikla. Vyskytují se především v těsném nadloží sloje. Jaké zkameněliny jsou na Mostecku nejběžnější? O tom opět hovořil geolog akciové společnosti Severočeské doly Karel Mach. V mostecké uhelné sloji se hojně vyskytuje i pyl bahenních cypřišů a zbytky pryskyřice. Z těchto nálezů je možné rekonstruovat podobu živé krajiny, která se na Mostecku ve třetihorách rozkládala.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Věda na sítích

Obrázek
Věda On Air na Facebooku

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?