Bez lidí: Archeologie zaniklých vesnic v Senegalu a kosmické sondy v nejzazších končinách Sluneční soustavy

Archeoložka Tereza Majerovičová v terénu
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Archeoložka Tereza Majerovičová v terénu
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

01:04 - Objevy a události
04:21 - Archeologové a zaniklé vesnice v Senegalu
24:19 - Napínavé bádání: Doughertyho ostrov
27:45 - Soutěž o Knihu měsíce
28:50 - Kosmonautika 2020, 4. část: Nejzazší končiny

V úvodním přehledu zajímavostí vám prozradíme, proč je nejvzácnější britskou mincí zlatý sovereign s portrétem krále Eduarda VIII. a povíme si také, proč mají Australané strach o jedno ze svých ikonických zvířat – ptakopyska podivného. Dozvíte se o nedávno zahájeném odborném výzkumu parků a zahrad z období totality a přiblížíme vám projekt, věnovaný proměnám moravské krajiny, který mezi své zdroje zahrnul i obrazy umělců – krajinářů; nakonec se zmíníme o úspěšném testu záchranného systému kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX, který dává naději, že příští let už by mohl být s lidskou posádkou.

Archeologie vysídlených vesnic v Senegalu

Idrissa Manka odebírá vzorek pro dendrochronologický výzkum

Před časem jsme vám přiblížili aktivity spolku Derbianus Conservation, sdružujícího vědce a studenty převážně z České zemědělské univerzity, jejichž cílem je záchrana populace západního poddruhu antilopy Derbyho. Tento poddruh žije ve volné přírodě pouze v západoafrickém Senegalu, v národním parku Niokolo Koba na jihovýchodě země. Kdysi tam žili i lidé. Ti však byli v 50. a 60. letech minulého století vysídleni. V parku po nich zůstaly jen opuštěné vesnice. A právě tyto vesnice se nedávno staly objektem zájmu jiných českých badatelů – archeologů. Dostali se k nim díky profesorce Pavle Hejcmanové ze spolku Derbianus. Ta o zaniklých vesnicích věděla a zajímalo ji, jak tato opuštěná místa působí na okolní prostředí typicky „antilopí“ stromové savany – a také jak jsou tímto prostředím sama ovlivňována. Archeologové zase přivítali možnost výzkumu osídlení, které se nápadně podobá lidskému osídlení české kotliny v eneolitu nebo době bronzové.

Účastníci výzkumné cesty do Senegalu archeologové Ladislav Šmejda, Jaromír Beneš a Tereza Majerovičová a doktorand Dakarské univerzity Idrissa Manka

Výzkum senegalských vesnic nám přiblížili Tereza Majerovičová, doktorandka Archeologického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a také pracovnice Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie (LAPE) tamní Přírodovědecké fakulty a Jaromír Beneš, vedoucí LAPE a současně pracovník Archeologického ústavu univerzity. Co z půl století opuštěných vesnic v senegalské savaně do dnešních dnů zbylo? Jak je možné, že místům, kde dříve stály vesnice, se dodnes vyhýbají požáry, které jsou jinak nedílnou součástí prostředí africké stromové savany? Jakou roli ve vztahu k lidskému osídlení mají velké stromy a co našim badatelům vyprávěli pamětníci; vysídlenci ze zaniklých vesnic i starousedlíci?

Velké planety a svědectví z periférie

Kompozitní snímek planetky Arrokoth, kolem níž začátkem roku 2019 prolétla sonda New Horizons

Ve čtvrté, poslední části našeho kosmonautického přehledu na rok 2020 se vydáme k plynným obrům Jupiteru a Saturnu a také do nejzazších končin Sluneční soustavy za dráhou Neptunu, kde také stále ještě pracují naši pozemští vyslanci – automatické sondy New Horizons a dva Voyagery. A také připomeneme aktivity některých českých firem, které se na výzkumu vesmíru podílejí.

O plánech kosmických agentur i tentokrát hovoří odborník na kosmonautiku a popularizátor vědy Dušan Majer, mimo jiné šéfredaktor zpravodajského portálu Kosmonautix.cz. Zmíní se např. o sondě Juno u Jupiteru a velkých plánech na výzkum Saturnova měsíce Titanu. Povíme si také, jestli už po návštěvě sondy New Horizons u planetky Arrokoth, zvané dříve Ultima Thile, vybrali technici další cíl, kam by se tato úspěšná sonda mohla podívat.

Spustit audio

Související