Astronomové měřili „Vodopánovi“ teplotu. Byl podchlazený

„Vodopán“ je starobylé české pojmenování pro „běhohvězdu“, tedy planetu – v našem případě Neptun. Historická pojmenování oběžnic v českém jazyce by byla jistě zajímavým samostatným tématem, které si však necháme na jindy.

Neptun: ledový plynný obr

Neptun, osmou planetu naší Sluneční soustavy, objevil v září roku 1846 německý astronom Johann Gall, a to jako vůbec jedinou na základě předchozích výpočtů, o které se postaral jeho francouzský kolega Urbain Le Verrier.

Kosmická sonda Voyager 2, zatím jediný pozemský návštěvník u Neptunu|foto: NASA, CC0 1.0, ©

O nejvzdálenější planetě naší soustavy nesoucí jméno římského boha moří dnes víme podrobněji díky pozemnímu pozorování i zásluhou kosmických sond a přístrojů na jejich palubách. Neptun, který je od Země vzdálený zhruba 4,5 miliardy km, patří spolu s Jupiterem, Saturnem a Uranem k tzv. ledovým plynným obrům. Je velmi chladný, průměrná teplota planety dosahuje kolem minus 220 stupňů Celsia. Atmosféru tvoří převážně vodík a hélium, s větším podílem vody, čpavku a metanu. Tekutý plášť zaujímá zhruba třetinu průměru, dvě třetiny tvoří spíše kamenné jádro. Metan ve svrchních vrstvách atmosféry způsobuje navenek její modrou barvu.

Megavichr kolem tmavé skvrny

Detailní snímek Velké tmavé skvrny|foto:NASA / JPL, CC0 1.0, ©

Astronomové v průběhu let zjistili, že Neptun má extrémně dynamickou atmosféru. Na Neptunu vanou větry, proti kterým jsou ty největší pozemské lehkým vánkem. V blízkosti Neptunovy Velké tmavé skvrny naměřila legendární sonda Voyager 2 absolutní rychlostní rekord – více než 2000 km/h. Tedy megavichr s hodně nadzvukovou rychlostí!

Stejně jako planeta Země i vzdálený ledový obr Neptun zažívá během svého oběhu kolem Slunce „roční“ období. Neptunská sezóna však trvá asi 40 let, přičemž jeden neptunský rok, což je doba oběhu osmé planety kolem Slunce, trvá celých 165 pozemských let.

Tajemné letní ochlazení

Teď je na jižní polokouli Neptunu léto, které trvá od roku 2005. Týmu pod vedením Michaela Romana z Univerzity v Leicesteru se podařilo zpřesnit Neptunův teplotní obraz jako dosud nikdy předtím.

Poskládali infračervené snímky z několika světových observatoří i kosmických sond pořízené během 17 let a zjistili, že navzdory začátku jižního léta, tedy letnímu slunovratu, se většina planety během posledních dvou desetiletí postupně ochladila. Mezi lety 2003 a 2018 činil rozdíl 8 stupňů Celsia. Následující tři roky ovšem teplota v oblasti Neptunova jižního pólu naopak poměrně dramaticky vzrostla, a to o 11 stupňů.

Co je příčinou těchto změn, astronomové zatím nevědí. Domnívají se, že by mohly být způsobeny chemickými procesy, náhodnými výkyvy počasí, možná i vlivem slunečního cyklu. „Vodopánova“ tajemství jistě poodhalí pokračující výzkum.