Antonín Zimmer, letec RAF

16. září 2012

„Nemohu nabídnout nic než krev, dřinu, slzy a pot. Budeme bojovat ve Francii a na mořích a oceánech; budeme bojovat ve vzduchu. Budeme svůj ostrov hájit za každou cenu“ – slova britského premiéra Winstona Churchilla z června 1940. Bylo to v době, kdy do Anglie připlouvali z Francie čeští letci, ustupující po pádu Francie a hledající nové místo, kde by mohli bojovat proti nacismu.

Byl mezi nimi i Antonín Zimmer, rodák z Třebenic na Litoměřicku, prvorepublikový poručík našeho letectva. V roce 1939 utíká z okupovaného Československa přes Polsko do Francie. Nebyl sám – šel se svým nejlepším přítelem, později slavným stíhačem František Fajtlem. Na rozdíl od Fajtla se Antonín Zimmer do rodné vlasti nevrátil. V řadách 311. československé bombardovací perutě létal od roku 1941 jako radiotelegrafista. Absolvoval čtrnáct operačních letů, při nichž jeho letadlo shazovaly bomby například Brémy nebo Hannover. Osudnou se mu stal nálet na Hamburk v noci z 15. na 16. září 1941. Dodnes nebylo vyjasněno, zda byl britský letoun zasažen německou stíhačkou nebo sestřelen pozemní protiletadlovou palbou. Šestičlenná posádka na místě zahynula, těla mrtvých byla po válce pohřbena na vojenském hřbitově v Reichswaldu v Severním Porýní-Westfálsku. Téměř šest set kilometrů od rodných Třebenic má tak Antonín Zimmer náhrobek. V rodném městečku ho připomíná pamětní deska, kterou před lety odhaloval i Zimmerův spolužák z litoměřického gymnázia a další slavný třebenický rodák, psycholog Jaro Křivohlavý.

autor: David Hertl
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.