A vody převelice zmohutněly: Katastrofa u Ochridského jezera, tajemná místa, fantastické bytosti a kouzelné rekvizity rytířských příběhů středověku

5. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pohled na Ochridské jezero s kostelem sv. Jana Evangelisty v severomakedonském Ochridu
0:00
/
0:00

Katastrofa u Ochridského jezera (4:21) – Historie: Ötzi, muž z ledovce (17:56) – Kniha: Ohroženi hmyzem? – Příběhy středověkých rytířů, 2. část: Bruncvík a ti druzí (23:42)

V úvodním přehledu zajímavostí se podíváme na (možná) nejsevernější ostrov světa s krkolomným jménem Qeqertaq Avannarleq, představíme vám nově objeveného čtyřnohého předka kytovců – phiomiceta z egyptského Fajjúmu a povíme si o problémech, které může americké kosmonautice způsobit aktuální nedostatek kapalného kyslíku; prozradíme co přivezla nákladní loď Dragon na Mezinárodní vesmírnou stanici a zmíníme se o prasklinách, které byly objeveny na povrchu nejstaršího modulu ISS Zarja.

A vody převelice zmohutněly...

Via Egnatia, starověká římská silnice z 2. století př. n. l., procházela územím dnešní Albánie, Severní Makedonie, Řecka a evropské části Turecka. Na snímku je část jejího makedonského úseku

Historie naší civilizace se dá rozčlenit na období prosperity a zmatků, přičemž pád do chaosu může být velice rychlý a nečekaný. Jedním z takových uzlových bodů byl náhlý konec řady vyspělých a bohatých říší oblasti východního Středomoří na konci pozdní doby bronzové, ve 12. století před Kristem. Něco velkého se tehdy stalo a my přesně nevíme co. Byla viníkem klimatická změna, velká sucha a ničivé povodně? Postihla snad města východního mediteránu série ničivých zemětřesení? Nebo byl všeobecný úpadek zaviněn hlavně sociálními a společenskými otřesy, třeba ve spojení s invazí tzv. mořských národů? Temné časy konfliktů, neúrody, hladomoru a nejistot trvaly 150, možná 200 let. Celé generace nepoznaly lepší svět. Proč k tomu došlo?

Zajímavým příspěvkem k nekončící debatě na toto téma se staly objevy, učiněné nedávno našimi a domácími badateli v Severní Makedonii u Ochridského jezera. Jak se naši vědci k řešení více než tři tisíce let staré záhady dostali? O tom hovoří geolog Jan Hošek z České geologické služby a Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky.

Problém je podle něj především v nedostatku archeologických pramenů, které by umožnily podrobnější zhodnocení okolností, které stály v pozadí radikální proměny regionu. Došlo k ní i u Ochridského jezera. Tamní rybáři a příležitostní zemědělci museli někdy mezi lety 1100 až 900 před Kristem ve spěchu opustit domy v osadách, které stály částečně na kůlech při pobřeží Ochridského jezera a prchat před záplavovou vlnou do vyvýšených poloh. Voda zatopila obydlí i přilehlé nížiny, zůstala tam dlouhá staletí a místní obyvatelé museli zásadně změnit svůj životní styl. Co bylo příčinou této katastrofy?

Bruncvík, vévoda Arnošt a ti druzí

Bruncvík se zankem Prahy

Spousta věcí nebo jevů, které nás obklopují, nám dnes připadá běžná nebo aspoň pochopitelná. Středověký člověk jejich podstatu často nechápal, byly pro něj tajemné, podivuhodné, dokonce na úrovni zázraků. To mu však nebránilo v tom, aby se o ně zajímal, se směsí obdivu, podivu a strachu. Stávaly se součástí kolektivní imaginace, tedy představivosti. Kořeny této imaginace byly trochu jiné v západní Evropě a trochu jiné u nás; ta západní k nám však postupně pronikala, třeba v podobě fantastických cestopisů a také zábavné literatury, pro níž se vžilo označení rytířská epika. Vrchol její obliby u nás spadá do 14. století, kdy v Čechách vládli Lucemburkové. Kdo byli hrdiny tehdy populárních příběhů, kolik se jich do dnešních dnů dochovalo a jaké fantastické prvky se v těchto skladbách vyskytují?

Dobývání středověkého hradu

Příběhy, které se nám dochovaly, často vycházejí ze západních vzorů. Spíše než o překlady jde o jejich nápodobu, kdy je mnohé vypuštěno, ale také doplněno. Jak říká historik Filip Hrbek z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, česká rytířská epika se od svých vzorů liší různými akcenty, prvky nebo celkovou koncepcí. Liší se i hrdinové těchto příběhů? Zábavné rytířské příběhy, které se u nás četly a vyprávěly, jsou plné fantastických rekvizit – podivných míst, zvláštních bytostí i kouzelných propriet. Dá se poznat, které z těchto rekvizit jsou našeho domácího původu a které si jejich autoři nebo vyprávěči vypůjčili odjinud? A věřili středověcí čtenáři či posluchači rytířským příběhům nebo to pro ně byla jen kratochvilná vyprávění?

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...