150 let od objevu Země Františka Josefa, další arktická dobrodružství a stínové divadlo na Měsíci

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte o novém absolutním teplotním rekordu, který naměřila meteorologická bóje v moři u Floridy, představíme vám unikátní paleontologický nález z Číny – zkamenělý smrtelný boj savce s dinosaurem, povíme si o zvláštních destičkách s reliéfy, nalezených v pravěkých vrstvách Kateřinské jeskyně v Moravském krasu, a také o činských jeskynních malbách, ohrožených změnami klimatu; poslední slovo pak bude patřit snad nejpodivnější exoplanetě, jakou se dosud podařilo najít – je totiž zahalena do kovových mraků.

Objev neznámé mrazivé země

Země Františka Josefa na družicovém snímku|foto:NASA/GSFC/METI/ERSDAC/JAROS, and U.S./Japan ASTER Science Team, CC0 1.0, ©

Rakousko-uherské polární expedice se v letech 1872–1874 zúčastnili i námořní důstojníci Gustav Brosch, rodák z Chomutova a Eduard Orel, původem z Nového Jičína; topič Josef Pospíšil z Přerova a strojník Ota Kříž z Pačlavic u Kroměříže, který na výpravě zemřel. Mnohonárodností expedici, která čítala celkem 24 mužů, vedli německý badatel Carl Weyprecht a rakousko-uherský výzkumník Julius von Payer, rodák ze Šanova, části dnešních severočeských Teplic. Přestože byla označována jako polární výprava, jejím hlavním cílem byl pokus o proplutí severovýchodním průjezdem severně od sibiřských břehů. To se nepodařilo, polárníci však učinili jiný objev, když narazili na dosud neznámé souostroví. Dali mu jméno Země Františka Josefa.

Nansenova polární expedice na lodi Fram vyplouvá v roce 1893 z norského Bergenu|foto:Library of Congress, CC0 1.0, ©

Weyprecht-Payerova polární expedice vyplula 13. června 1872 z německého přístavu Bremerhaven na palubě průzkumné plachetnice s pomocným parním pohonem Admiral Tegetthoff. Co ji na severu čekalo? O tom hovoří Eva Novotná, ředitelka Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Julius von Payer, který jako první nově objevené souostroví mapoval, zanechal v polárních krajích zřetelnou a nesmazatelnou českou stopu – v dodnes platných geografických názvech. Žádná další rakousko-uherská výprava se už k Zemi Františka Josefa nevydala. O nově objevenou zemi však byl poměrně velký zájem mezi ostatními badateli. Proč vlastně?

Rychle běžící stíny a jak je pozorovat

Krátery na povrchu Měsíce|foto:Shutterstock

V roce 2022 spatřila světlo světa útlá, ale inspirativní publikace pro všechny, kdo se rádi kochají krásami noční oblohy – především pak divokou lunární krajinou. Název má stručný a jasný: Průvodce po Měsíci. Pokud i vy rádi vzhlížíte k bledé tváři našeho průvodce, můžete svůj koníček pozdvihnout na vyšší úroveň tím, že si pořídíte nějaké finančně dostupné optické zařízení a najdete místo s volným výhledem. Pak už se jen stačí řídit radami výše zmíněné příručky, a můžete se těšit na řadu nezapomenutelných zážitků.

Dost podobně se nechal měsíčním svitem zlákat i autor Průvodce po Měsíci, astronom Pavel Gabzdyl z brněnské hvězdárny a planetária, se kterým jsme si v našem pořadu povídali v květnu roku 2022.