Julius Payer na rodné Teplice nezapomněl: na objevitelské polární výpravě po nich pojmenoval ostrov!
V rubrice výročí týdne si tentokrát připomeneme významného polárníka Julia Payera. Narodil se 2. září 1842 v Šanově – Schönau, dnes části Teplic.
Jeho otec, bývalý důstojník rakouské armády, ho od mládí směřoval na vojenskou dráhu. Mladý Julius měl výtvarné nadání, a tak se po absolvování kadetních škol připojil k posádkám v severní Itálii, aby tu pořizoval mapy jižních Alp.
Kromě kartografie se tu věnoval také horolezectví a časem se z něj stal vynikající alpinista. V roce 1869 byl proto přizván jako kartograf do německé polární expedice k břehům Grónska. Payer si tu vysloužil polárnické ostruhy a v roce 1872 se proto zúčastnil první rakouské polární výpravy k severnímu pólu.
Trvala přes dva roky a měla velmi dramatický průběh. Zároveň ale byla velice úspěšná. Byla během ní objevena a detailně zmapována Země Františka Josefa. Po návratu si účastníci expedice, a Julius Payer především, získali obrovskou popularitu.
Payer se už ale za polární kruh nevrátil a po zbytek života se věnoval především malování. Na svých velkoformátových plátnech zachycoval zejména zážitky ze severu. Závěr života trávil v Julských Alpách, kde v roce 1915 také zemřel.
Pochován je ve Vídni. V tamním Vojensko-historickém muzeu je mu věnována expozice. Pro Rakušany je totiž Payer tím, čím je pro Čechy Emil Holub. Po letech zapomnění si Julia Payera začínají připomínat i rodné Teplice. Vždyť ani Payer na ně nezapomínal – v Zemi Františka Josefa na počest Teplic pojmenoval záliv a podle Šanova ostrov.
Er wurde am 2. September 1842 in Schönau, dem heutigen Stadtviertel von Teplice geboren. Sein Vater, ehemaliger Hauptmann der österreichischen Armee, zielte seine Ausbildung seit der Jugend auf den Militärdienst. Der junge Julius war für bildende Kunst begabt, und so war er später nach dem Abschluss am Kadetteninstitut bei den Truppen in Oberitalien stationiert, um dort die Karten von Südalpen zu schaffen. Außer der Kartografie widmete er sich dort dem Bergsteigen und mit Laufe der Zeit wurde er zu einem ausgezeichneten Alpinisten.
Im Jahre 1869 wurde er eingeladen, als Kartograf an der deutschen Nordpolarexpedition nach Ostgrönland teilzunehmen. Payer verdiente sich seine Sporen, und im Jahre 1872 beteiligte er sich an der ersten österreichischen Nordpolarexpedition, die zwei Jahre lang stattfand. Sie war sehr dramatisch, aber gleichzeitig sehr erfolgreich. Sie führte eben zur Entdeckung Franz-Joseph-Lands, das ausführlich aufgenommen wurde. Nach der Rückkehr gewannen die Teilnehmer der Expedition, und vor allem Julius Payer, große Popularität.
Payer kehrte nie wieder hinter den Polarkries, für den Rest seines Lebens beschäftigte er sich vor allem mit der bildenden Kunst. Auf seinen großen Gemälden stellte er vor allem die Erlebnisse aus dem Norden dar. Sein Lebensende verbrachte er in den Julischen Alpen, wo er auch im Jahre 1915 starb. Er wurde auf dem Wiener Friedhof beigesetzt. Im dortigen Heeresgeschichtlichen Museum wird ihm eine Ausstellung gewidmet. Für die Österreicher bedeutet Payer nämlich das, was Emil Holub für Tschechen.
Nach Jahren Vergessenheit beginnt auch seine Heimatstadt Teplice, sich an ihn zu erinnern. Payer selbst hat sie ja nicht vergessen – in dem Franz-Joseph-Land benannte er zu Ehren von Teplitz eine Bucht, und nach Schönau wurde die Shannon-Insel benannt.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.