Zpívající rostliny a exkurze do provázaného a jen zčásti probádaného světa chutí, pachů a vůní

V úvodním přehledu zajímavostí vám prozradíme, kde všude se na severu a západě Čech letos rozmnožili vlci, povíme si o přetrvávající černobylské radioaktivitě v jihoněmeckých houbách a také o objevu nejstaršího známého užití tabáku na americkém kontinentu – a tedy i na světě; zmíníme se o prvním britském kosmodromu na Shetlandských ostrovech, odkud by už brzy měly začít startovat rakety do vesmíru a řeč bude i o ruském lunárním programu, který by měla příští léto načít sonda Luna-25.

Jak rozezpívat rostliny...

Tráva ozdobnice, propojená elektrodami s audio zařízením, které převádí vzruchy spojené s fyziologickými procesy v rostlině na slyšitelné zvuky. Instalace Biodata Sonification studentky Fakulty umění a designu UJEP Kateřiny Novotné|foto:Kateřina Novotná, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Na nedávné Noci vědců v kampusu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem byla k vidění, ale hlavně k slyšení, neobvyklá instalace studentky Fakulty umění a designu Kateřiny Novotné, nazvaná Biodata Sonification. Šlo o několik živých rostlin s elektrodami na listech, napojenými na zvukové zařízení. Sonifikace je totiž technika, kterou se data různého typu převádějí ve zvukové signály. Při každé bližší interakci, třeba když jste se jen probírali listy, z reproduktoru zněly elektronické zvuky různého typu, charakteru a hlasitosti – příjemné i nepříjemné. Rostliny broukaly, zpívaly křičely. Co se to v rostlinách děje? Jaké procesy mohou být pomocí elektrod zeslyšitelňovány?

Jak to s rostlinami a elektrodami fungovalo nám vysvětlila studentka ateliéru interaktivních médií Fakulty umění a designu ústecké univerzity, autorka instalace Biodata Sonification, Kateřina Novotná... A co na to říká rostlinná fyzioložka a biotechnoložka Hana Auer Malinská z katedry biologie Přírodovědecké fakulty ústecké univerzity? Snažil se už někdo o zeslyšitelnění těchto fyziologických procesů? A mají podobné aktivity nějaký vědecký potenciál?

Desatero smyslů, 4. část: Chuti, vůně, pachy

Zápach (ilustr. snímek)|foto:Shutterstock

Biotechnolog a popularizátor vědy profesor Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi napsal o knížku „Desatero smyslů“. My jsme s ním na stejné téma natočili dlouhý rozhovor, který vám během podzimu po částech nabízíme. Posledně jsme si povídali o echolokaci. Tentokrát spolu zabrousíme do světa chutí a vůní… nebo zápachů.

Jak funguje chuť a kolik chutí vůbec známe, případně máme? Anebo jinak – kolik jich vůbec existuje? Co se děje s chutí a čichem při covidu? Existuje nějaká „základní databáze“ pachů?