Geneticky modifikovaný „strašák“ GMO a zrak, první z desatera smyslů, kterých je ve skutečnosti víc

26. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Tekutá kultura rostlinných buněk
0:00
/
0:00

Geneticky modifikované organismy (4:31) – Příběhy hvězd: Barnardova hvězda a historie jejich průvodců (21:03) – Desatero smyslů, 1. část: Díváme se na svět (26:00)

V úvodním přehledu zajímavostí si povíme o projektu japonských středoškoláků, kteří prostřednictvím lahvové pošty zkoumali pohyb oceánských proudů, zmíníme se o želvě karetě obecné, která nečekaně nakladla vejce na pláži nedaleko Benátek a prozradíme vám, jaké by mohlo být skutečné stáří skalních reliéfů v podobě velbloudů ze Saúdské Arábie; uslyšíte, jak by jednou kosmonauti s pomocí marsovského prachu a své moči mohli zvelebit obytnou stanici na Marsu a představíme vám americké vozítko VIPER, které by mělo v lunárním kráteru Nobile pátrat po zásobách vodního ledu.

GMO: Geneticky modifikovaný „strašák“

Rostlinná buňka s obarvenými mitochondriemi

Nad světem visí geneticky modifikovaný „strašák“. Geneticky upravené organismy jsou totiž částí veřejnosti, různými aktivisty a někdy i médii odmítány jako nebezpeční mutanti, se kterými si není radno zahrávat. V neoblibě jsou především různé geneticky upravené plodiny či domácí zvířata; zdroj produktů, které by potenciálně mohly skončit na našem stole a později i v žaludku. Jsou podobné obavy skutečně na místě? Nebo se jedná jen o další z pověstných „honů na čarodějnice“, u jehož kořenů je především neznalost, případně obyčejná lidská obava z čehosi neznámého?

Protoplast, rostlinná buňka zbavená své buněčné stěny

Co jsou geneticky modifikované organismy zač? Povídali jsme si o nich s rostlinnou fyzioložkou a biotechnoložkou Hanou Auer Malinskou z Katedry biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Proč se vlastně dělají? A mají všechny nějakého společného jmenovatele? Jak to vypadá s produkcí GMO v Evropě? Do jaké míry je možné třeba i u nás vytvářet či přímo pěstovat geneticky modifikované organismy – a lze používat produkty z GMO vyrobené?

Desatero smyslů, 1. část: Díváme se na svět

Zrak je dar. Pečujme o něj

Zrak, sluch, čich, chuť a hmat. To je pět smyslů, kterými vnímáme okolní svět a činí tak většina organismů na zeměkouli. Každý, kdo je o tom přesvědčen, se však hluboce mýlí. Předně – některým živočichům některé z uvedených smyslů chybí nebo je mají velice chabě vyvinuté. Typickým příkladem je zrak, zcela zbytečný pro život v úplné tmě. Druhá chyba je v počtu oněch smyslů. Je jich totiž daleko víc…

Nártoun má velká kukadla. Největší oči má však jiné zvíře

Známý popularizátor vědy, odborník na biotechnologie Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi, o nich napsal knížku „Desatero smyslů“ s podtitulem „Jak lidé a zvířata vnímají okolní svět“. I číslo deset je prý jen orientační. Smyslové vnímání je široké téma, které nabízí spoustu nečekaných kuriozit a podivností, nevyřešených otázek i tajemných nik, kam lidská věda ještě nepronikla. Budeme si o nich povídat hned v několika dílech našeho podzimního seriálu. První díl je o zraku: mají všichni živočichové stejné nebo alespoň v principu podobné zrakové orgány? A je to výhoda, mít víc očí, než jen dvě?

Spustit audio

Související