Zemědělce v Ústeckém kraji netrápí jen sucho. Přibývají i různí škůdci, kteří ničí úrodu

31. srpen 2020 09:59
Zprávy ze Severu

Zemědělcům Ústeckého kraje práci komplikují přemnožení hraboši a klimatické změny. To se podepisuje na stavu plodin, které méně odolávají různým škůdcům a chorobám. Plošné omezování chemie na ochranu rostlin tak podle zemědělců přichází nevhod. Evropská komise totiž plánuje do 10 let používat jen polovinu současného objemu prostředků proti škůdcům.

Zemědělci v České republice používají až čtyřikrát méně přípravků na ochranu rostlin než jiné země Evropské unie.

„V některých západních zemích se používá běžně kolem 8 kilogramů účinné látky na hektar, v České republice jsme někde na 2 kilogramech,“ potvrzuje prezident Agrární komory, Jan Doležal.

Ošetření bylo letos nutné třeba na chmelnicích Ústeckého kraje, kde se hodně rozšířily plísně a houbové choroby. „Někde si to vysloužilo i 5 aplikací těch přípravků, abychom vůbec byli schopni něco sklidit,“ konstatuje Doležal.

Potvrzuje to i Jaroslav Pokorný z chmelařství Stekník: „Ta peronospora chmelová se musí hlídat, protože, když je vlhko a pak hned teplo, tak se hodně odpařuje voda a ta peronospora úplně decimuje ty rostliny.“

Zemědělce na Litoměřicku a Lounsku trápí přemnožení hraboši

Na polích Lounska a Litoměřicka zase výnosy obilí i kukuřice snížili přemnožení hraboši. Plošné použití jedu Stutox povolené není, ale zemědělci ve vybraných oblastech nemusejí sázet meziplodiny, které by hlodavce po žních zase přilákaly.

Výskyt hrabošů je letos na některých místech Ústeckého kraje enormní. Podle agronoma Jana Poura by zemědělci povolení Stutoxu uvítali. „Je to něco jako vojtěšková granule. Když ji ta myš sní, tak ten jed neutralizuje. Když pak tu mrtvou myš sežere dravec, tak nemůže umřít – nemůže se mu nic stát,“ vysvětluje Pour.

To ovšem rozporuje konzultant z neziskové organizace Centrum pro životní prostředí a zdraví Miroslav Šuta: „Plošná aplikace tak, jak byla schválena například loni, kdy bylo možné tuto látku dávat třeba i do zahrad a do příkopů, představuje velké riziko. Ukazuje se, že pokud se přijmou přírodě blízká opatření, jako například podpora dravých ptáků, hluboká orba a podobně, tak se ten problém dá vyřešit i bez masivního nasazení chemie.“

Podobně smýšlí také o snížení pesticidů v zemědělství – považuje to za racionální přínos pro životní prostředí, zdraví, kvalitu půdy a podzemních vod.

autor: Jana Vitásková
Spustit audio

Související

Jak nás naladíte na DABu

Nejnovější zprávy

Zprávy z iROZHLAS.cz