Záhadný Doughertyho ostrov

Na Doughertyho ostrov nevede jednoduchá cesta. Není totiž k nalezení a není také příliš jasné, co se s ním vlastně stalo. Jeho poloha je přitom dobře známá... Měl by ležet v nejjižnějším Tichém oceánu, nějakých 1500 kilometrů severně od ledového pobřeží Antarktidy, kde Amundsenovo moře omývá Getzův šelfový led.
V roce 1841 ho objevil anglický velrybářský kapitán Dougherty. Ostrov měl být 5-6 mil dlouhý, zasněžený, s vysokým příkrým břehem, snižujícím se do vnitrozemí. Dougherty udal jeho polohu na 59°20' jižní šířky a 120°20' západní délky. V následujících letech potvrdila existenci ostrova celá řada mořeplavců. Kapitán Keates z bristolské lodi Louise ho roku 1860 popsal velmi podrobně a zmínil se třeba i o ledovci, který uvázl na jeho severozápadním břehu. Doughertyho ostrov se dostal na mapy - dokonce i na podrobné námořní mapy britské admirality. Ještě z roku 1886 pochází hlášení kapitána Williama Stannarda, který popisoval ostrov, ale i vody kolem něj, bohaté na tuleně. Pak ostrov záhadně zmizel.
Od roku 1889 byl podniknuto mnoho pokusů o jeho znovuobjevení, nikomu se to však nepodařilo. Jistý kapitán Greenstreet, velící britskému parníku Ruapeh se o to mezi lety 1894 a 1910 pokoušel dokonce pětkrát. Roku 1904 pročesal celou oblast důkladně známý polárník Robert Scott. Marně - v poloze, udávané Doughertym dokonce naměřil hloubku 4700 metrů. Místem, kde byl ostrov zaznamenán na mapě proplul v roce 1909 i další badatel, Ernest Shackleton, a také nic nenašel. V roce 1915 plula vyměřovací loď Carnegie pouhé tři míle od udávané polohy ostrova. Podmínky viditelnosti byly skvělé, ostrov nikde. A tak se po něm přestalo pátrat...
Mezi lety 1841 až 1886 byl však ostrov viděn tolikrát, že ten fakt zkrátka není možné smést tak snadno ze stolu. Stejně jako skutečnost, že na něm nikdo z kapitánů nepřistál a ani se o to nepokusil. Mohlo tedy jít o optický klam? Mohli si zkušení kapitáni splést pevnou zemi s nějakým obzvlášť velkým ledovcem? Nebo se ostrov mezi lety 1886 a 1889 kdovíproč docela náhle potopil do hlubin? Nic z toho není příliš pravděpodobné. Je tu však ještě jedna možnost - a to záměna s jiným ostrovem... Na stejné zeměpisné šířce by se měl nějakých 20-30 délkových stupňů západněji nalézat ostrov, objevený v roce 1800 kapitánem Swainem a skromně nazvaný Swainův ostrov. Má to však háček - ani Swainův ostrov zdá se není tam, kde by měl být. I tady se vlní nedozírná vodní hladina. Moře je tu 4,5 kilometru hluboké. A tak zřejmě tato záhada zůstane navždy záhadou.
Strašidelný Doughertyho ostrov ještě dlouho zdobil mapy. Až před rovnými padesáti lety se zjevuje naposledy. Ve Školním zeměpisném atlase, vydaném v Praze Státním nakladatelstvím učebnic a také na mapě světa, vydané nakladatelstvím Orbis. Ježto si však zřejmě čeští kartografové nebyli jisti, jak že to s tím prapodivným ostrovem je, zakreslili v udané poloze pro jistotu ostrovy dva - jako Doughertyho (v závorce Keatesovy) ostrovy. Ani jeden z nich však neexistuje.
A pak věřte mapám.
Třeba se Doughertyho ostrov zase někdy vynoří. To už bychom snad díky družicím nepřehlédli.

Frederik Velinský

LITERATURA:
RAMSAY, Raymond H.: K vybájeným pevninám. Panorama, Praha 1978, s. 78-80.

Pravidelná rubrika Napínavé bádání se vysílá v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.

Na titulní stránku.