Žáci čtvrté základní školy v Mostě mohou sledovat růst rostlin v hydroponické laboratoři
Nový způsob pěstování rostlin předvádí žákům na 4. Základní škole v Mostě. Na školní chodbě sestavili hydroponický skleník pro až stovku rostlin. Jejich kořeny nejsou v půdě, jak tomu bývá běžně, ale v živném roztoku.
Celý systém je ovládaný počítačem, který řídí zálivku i zásobování hnojivem. Škola má skleník bezplatně zapůjčený na půl roku.
„Tohle je počítač, který to všechno řídí – dobu osvitu, dávkování vody, hnojiva i roztok na úpravu pH,“ ukazuje krabičku na zemi učitel přírodopisu a chemie Svatopluk Frolík.
Celý systém pěstování rostlin je téměř bezúdržbový – jedinou povinnost, kterou žáci mají, je pravidelně dolívat do zásobníku vodu.
Kořeny rostlin přitom nejsou zasazeny v půdě, ale v živném roztoku.
„Do skleníku se vejde asi 100 rostlin. V košíčku je vždy minerální vata, do které se buďto vysejí semínka, nebo se do ní zapíchne řízek nějaké rostliny. A pak, když to začne klíčit, tak v tom korýtku jsou pak natažené ty kořeny,“ přibližuje Svatopluk Frolík.
Ve skleníku jsou tropické rostliny i bylinky
Na osazení skleníku spolupracovala se školou teplická botanická zahrada. V hydroponické laboratoři tak rostou tropické rostliny, ale i bylinky.
U některých rostlin jsou kromě jejich názvu i jména. Například Kotěborská nebo Mašek. „To jsou jména žáků, kteří na tom projektu spolupracovali. Výuka na tomhle aparátu probíhala v hodinách ekologie – tu mají jen deváťáci,“ vysvětluje Frolík.
Jedním z deváťáků, kteří mají v hydroponii svou rostlinu, je Denis Mašek. „Saturejky jsem sázel. Chodíme se sem na ty rostliny pravidelně dívat, třeba když jdeme na oběd. Zaujalo nás, jak to roste rychle,“ shrnuje.
Škola má od výrobce skleníku systém zapůjčený bezplatně na půl roku. Pokud ho bude chtít získat natrvalo, bude muset zaplatit jeho cenu – 100 000 korun.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚MUDr. Kandidát‘ táhne a hnutí ANO to ví. I proto v senátních volbách sází primárně na zdravotnictví
-
Útoků drony je více a jsou nebezpečnější. Z města ale neodejdu, popisuje český velvyslanec v Kyjevě
-
Plicní mor je bez léčby smrtelný ze 100 procent. Jeho rozšíření ale není pravděpodobné, objasňuje expert
-
Stát neudělal nic pro to, aby lidem umožnil volit flexibilněji, kritizuje Pavlová



