Z pětek jedničky? Jde to, když se dítěti můžete věnovat, říká jedna z doučujících Člověka v tísni

25. březen 2021

Děti na základní škole často potřebují poradit při distanční výuce. Někteří z rodičů ale už učivo z druhého stupně nezvládají. To se týká především rodin v sociálně vyloučených lokalitách. Jejich dětem proto s výukou pomáhá organizace Člověk v tísni, v současnosti on-line.

Zaměstnanci Člověka v tísni společně s proškolenými dobrovolníky z celé republiky pomáhají v současnosti více než 70 dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí. Když je to možné, snaží se jim i zajistit počítače a internetové připojení. Pravidelně je doučují, nebo spolu dělají úkoly – a to už od roku 2012. Teď ale především virtuálně.

Iryna Kadlecová se v liberecké kanceláři Člověka v tísni dívá do notebooku – na dlouhovlasou Klaudii, usměvavou žákyni šesté třídy. Té pracovnice neziskové organizace, která má pedagogické vzdělání, pravidelně pomáhá s úkoly. Na řadě je právě matematika.

Klaudii už Člověk v tísni pomáhá dva roky, z návštěv v rodinách se kvůli pandemii koronaviru pomoc přesunula do virtuálního prostoru. A výsledky jsou znát.

„Ty příklady, když mi nešly, tak mi paní učitelka pomohla a pak jsem to pochopila, takže mi to učivo už šlo. To mi zlepšilo známky na jedničky a dvojky. Předtím jsem měla čtyřky i pětky. Cítím se fakt dobře – je to takový hezký pocit, když mě paní učitelka pochválí, že mi to jde, že jsem se zlepšila,“ popisuje Klaudie.

„V Člověku v tísni jsem dva roky. Před tou hodinou si vždycky musím ty věci zopakovat nejdřív sama. S dětmi jsme domluveni předem na tom, čemu se budeme ten den věnovat, abych se na to stihla připravit. Aktuálně mám ve službě 10 dětí. Máme i takové zázraky, kdy dítě jeden rok propadá, pak se dostane k nám do služby a druhý rok má vyznamenání. Někde je pokrok znát víc, jinde míň – musíme se radovat z každé jedničky, z každého správně odevzdaného domácího úkolu. I to je pro dítě ze sociálně znevýhodněného prostředí velký posun,“ vysvětluje Iryna.

„Obecně jde říct, že to jsou chudé děti. Většinou se potýkají s tím, že jejich rodiče mají nízké vzdělání a nejsou schopni je adekvátně podpořit v té školní docházce. Obzvlášť teď, v té distanční výuce – nemohou dětem dovysvětlit nějakou tu látku, když ty znalosti sami nemají. Je to pro ně nesmírně složité,“ doplňuje ji koordinátorka vzdělávání Hana Dostálová.

Pomáhá individuální přístup

Nejdůležitější je podle ní individuální přístup. „Určitě je tam vidět ten posun. Jakmile se někdo tomu dítěti věnuje individuálně, tak má možnost reagovat přesně na to, čemu nerozumí. To je přesně to, co ty děti především potřebují. Pracujeme hodně s motivací – když má to dítě pocit, že to chápe, vidí, že se zlepšuje a má nějakou zpětnou vazbu z té školy, tak je to něco, co ho zvedá – co narušuje takovou tu obecně trochu depresivní náladu, a to je, si myslím, nesmírně přínosné,“ shrnuje Dostálová.

Děti doučuje 10 pracovníků Člověka v tísni z Liberce. Dalších 30 dobrovolníků jim pomáhá.

„Zhruba 20 z nich je lokálních, ať už jde o studenty, důchodce, a tak dále. Teď ale využíváme i 10 tzv. online dobrovolníků, kteří jsou z různých koutů republiky – ve většině případů jsou to pražští studenti, další jsou ale třeba z Moravy nebo z Kraslic,“ dodává Dostálová.

Další dobrovolníky z celého Česka pro pomoc při distanční výuce Člověk v tísni stále hledá. Jen v Libereckém kraji má na čekací listině desítky dětí, které by ji potřebovaly.

autor: Lucie Fürstová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.