Wernher von Braun: Od raket V-2 až na Měsíc

24. březen 2012
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Walt Disney and Dr. Wernher von Braun
0:00
/
0:00

Paradoxy historie – jeden z otců německé „zázračné zbraně“ se později zasloužil o největší americký úspěch ve vesmíru.

Před 100 lety, 23. března 1912, se v Německu narodil Wernher von Braun, konstruktér, který stál u zrodu nechvalně proslulých raket V-2, ale zároveň byl vůdčí osobností raketového programu Apollo, díky němuž Američané překonali Sověty při dobývání vesmíru.
Von Braun už od mládí inklinoval k matematice a fyzice, stejně jako byl fascinován vizemi žánru science-fiction. Při jeho nadšení a talentu se není co divit, že už ve dvaceti navrhoval balistické rakety, i když pro vojenské účely. Jeho doktorandská práce popisující možnosti raket s kapalným palivem byla dokonce na žádost armádní kontrarozvědky přesunuta mezi tajné spisy. Armáda na druhou stranu umožnila von Braunovi rozvinout všechen potenciál, jak si mladý ambiciózní vědec přál. Ve 30. letech se stal vedoucím týmu, který během války představil „zázračnou“ zbraň Třetí říše, raketu V-2, absolutní vrchol tehdejšího konstruktérství. Tyto rakety byly vyvíjeny v Peenemünde a z Francie odpalovány na nepřátelské území, zejména Anglii; více lidí však zemřelo při jejich vývoji než při bojovém nasazení.

Když válka končila a bylo jasné, že Německo bude poraženo, rozhodl se von Braun, že svůj vědecký tým včetně dokumentace a materiálů odevzdá do rukou Američanů. Právě oni totiž měli potenciál a dostatečné prostředky na to, aby dál pokračovali v raketovém vývoji. S přihlédnutím k tomu, o jakého odborníka se jednalo, dokázali demokracii prosazující Spojenci přimhouřit oko a bývalého člena NSDAP a SS vřele přivítat na americké půdě. Nutno dodat, že část von Braunova týmu současně zajali Sověti, kteří usilovali o vlastní raketový program.
V Novém Mexiku pokračoval Wernher von Braun v práci na V-2, aby následně zahájil vývoj nové americké rakety Redstone, který později vedl k dalším zdokonaleným typům a ke startu první americké družice Explorer. Teprve v 60. letech se von Braunova práce přesouvá z vojenské oblasti pod záštitu vesmírné agentury NASA. Tady se podílel na vývoji rakety Saturn V, se kterou v rámci programu Apollo přistáli Američané jako první lidé na Měsíci. V hierarchii této organizace pak von Braun vystoupal až na pozici náměstka ředitele a stal se jedním z nejvýznamnějších mozků Spojených států v období studené války. V Americe zůstal až do své smrti v roce 1977.

Wernher von Braun ve své kanceláři (1964)

Vysíláno v Planetáriu č. 13/2012, 24. – 30. března.

Rubrika Historie vědy se vysílá každé čtvrté Planetárium v měsíci.

autor: Adam Vidner
Spustit audio