Výročí týdne: Praotec severočeské archeologie

Zlomky keramiky nalezené při archeologickém výzkumu v ulici Na Perštýně

V dnešním výročí týdne si připomeneme Roberta von Weinzierla, otce severočeské archeologie a kustoda teplického muzea. Narodil se 29. března 1855 v Bílém Újezdě na Litoměřicku.

Vystudoval pražský polytechnický institut, po té provozoval knihkupectví a následně byl úředníkem v pojišťovně. Zároveň se ale pilně věnoval svému koníčku – archeologii. Studoval výsledky současné archeologie, sám na sever u Čech prováděl vykopávky, o svých nálezech psal a publikoval četné studie. Později své bohaté archeologické nálezy vystavoval v malém soukromém muzeu.

Svou prací si Robert von Weinzierl vydobyl uznání v odborných kruzích a v roce 1897 byl dokonce jmenován c.k. konzervátorem pro prehistorii v severních Čechách. Dva roky na to se stal kustodem archeologických sbírek muzea v Teplicích. Z něj se mu zakrátko podařilo vybudovat ve své době druhé nejvýznamnější archeologické pracoviště v českých zemích.

V roce 1909 proběhla v teplickém muzeu kontrola hospodaření, která nedopadla pro Weinzierla zcela příznivě. Ve strachu, že bude obviněn ze zpronevěry, proto Weinzierl utekl do saského Freibergu a tam si vzal život.

In den heutigen Jahrestagen der Woche erinnern wir uns an Robert von Weinzierl, Vater der nordböhmischen Archäologie und Kustos des Museums in Teplitz. Er wurde am 29. März 1855 in Weißaujest in der Region Leitmeritz geboren. Er studierte das Polytechnische Institut in Prag, dann betrieb er eine Buchhandlung und anschließend war er als Beamte in einer Versicherungsanstalt tätig. Gleichzeitig widmete er sich fleißig seinem Hobby – der Archäologie. Er studierte Forschungsergebnisse der gegenwärtigen Archäologie, führte selbst Ausgrabungen in Nordböhmen, schrieb über seine Funde und veröffentlichte zahlreiche Untersuchungen. Seine reichen Funde wurden von ihm in einem kleinen Privatmuseum ausgestellt. Robert von Weinzierl gewann Anerkennung in Fachkreisen und im Jahre 1897 wurde er sogar zum k. u. k. Konservator für Frühgeschichte in Nordböhmen genannt. Zwei Jahre später wurde er Kustos der archäologischen Sammlungen in dem Museum von Teplitz. Dank ihm wurde in kurzer Zeit das Museum zu der zweitbedeutendsten archäologischen Arbeitsstätte in böhmischen Ländern. Im Jahre 1909 lief in dem Teplitzer Museum eine Finanzkontrolle durch, die für Weinzierl nicht gerade gut ausging. Vor Angst, dass er wegen Defraudation angeklagt werden kann, entfloh Weinzierl nach Freiberg in Sachsen, wo er sich das Leben nahm.