Výročí exoplanet

11. říjen 2009

Před 15 roky ohlásili astronomové Mayor a Queloz objev prvního extrasolárního tělesa u hvězdy 51 v souhvězdí Pegasa. Rychle se pro ně ujal pojem exoplanety. S přibývajícími lovci přibývalo i objevů.

Zlepšovaly se pozorovací metody, do výzkumu se zapojily i kosmické observatoře kroužící kolem Země. V roce 2002 jsme psali, že astronomové mají na svém kontě stovku objevených exoplanet; do konce letošního září činil tento počet úctyhodných 374.
Většinou jde o objevy jednotlivých exoplanet, které krouží kolem mateřské hvězdy. Ve více než 13 procentech případů však byla zaznamenána přítomnost dvou a více planet. Lze tedy hovořit o cizích planetárních soustavách. V porovnání s naší Sluneční soustavou se jedná především o velmi odlišné planety. Naprostá většina dosud objevených exoplanet jsou obří plynná tělesa podobná našemu Jupiteru nebo i větší, často se pohybující v těsné blízkosti mateřské hvězdy. Výjimkou nejsou vznikající planetární soustavy kolem dvojhvězd. Podařilo se najít planety obíhající kolem pulsarů, tedy neutronových hvězd. Exoplanety byly pozorovány také u hvězd, které můžeme na vlastní oči spatřit na noční obloze a to bez použití dalekohledu. Nejznámější z nich je Aldebaran, nejjasnější hvězda souhvězdí Býka.
Všechny tyto poznatky vedly mj. k upřesnění představ a teorií o vzniku naší Sluneční soustavy. Podle astronomů není vzdálená doba, kdy se podaří objevit exoplanetu, která se bude podobat naší Zemi tím, že bude kroužit kolem své mateřské hvězdy v tzv. zóně obyvatelnosti - tedy ve vzdálenosti, která umožňuje výskyt kapalné vody na jejím povrchu.
Exoplanety se budou skloňovat ve všech pádech také ve dnech 23.-25. října na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Seminář nazvaný "Planetární soustavy ve vesmíru" pořádají čeští a slovenští odborníci. Je určen všem zájemcům o astronomii.

Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.

autor: Miroslav Zimmer
Spustit audio