Výlet na Bezděz, hrad plný tajemství

K výletu na Bezděz vám doporučíme červeně značenou Máchovu cestu, která začíná v Doksech, vede přes Poslův Mlýn a pak lesem pod Slatinnými vrchy a Malým i Velkým Bezdězem až do obce Bezděz pod stejnojmenným hradem. Trasa měří asi 7 kilometrů. Mohutný hrad Bezděz dal vystavět v 60. letech 13. století král Přemysl Otakar II. Vřelý vztah k němu měl básník Karel Hynek Mácha.
Hrad viděl poprvé v roce 1832. Pod Bezdězem tehdy přespával v krčmě, která neměla nejlepší pověst. Říkalo se, že v ní své rejdy provozuje strašidlo, zvané Bírezl. Ať se v krčmě nebo kolem ní stalo cokoliv zvláštního, připisovalo se to Bírezlovi – především šlo o divné zvuky, ale také o zjevení krocana nebo ohnivého sudu. Že by tam něco podobného viděl i Karel Hynek Mácha není známo. O samotném hradu se také vypravuje mnohé.

V menší z obou věží, které se říká Čertova, je prý ukryt poklad. Jeho pekelní strážci prý často tropili hluk v čase bohoslužeb v hradní kapli, v podobě černého kozla nebo kohouta se zjevovali na cimbuří a děsili hradní posádku. I oba bezdězské kopce jsou prý dílem ďáblovým. Jsou z materiálu, který jednomu z ještědských ďáblů zbyl ze stavby Čertovy zdi mezi Ještědem a Bezdězem; kameny mrštil o zem ze vzteku, že prohrál sázku s potulným jezdcem a zeď nedostavěl do úsvitu. J. V. Grohmann dokonce zapsal pověst, podle níž se pekelník vsadil s Pannou Marií, kdo z nich postaví vyšší kopec. Ďábel prohrál – jeho dílem je Malý Bezděz, zvaný někdy také Čertův vrch. Romantický archeolog Václav Krolmus přišel v první půli 19. století s nápadem, že na kopcích bývala obětiště slovanských bohů Besa a Děsa. Tak prý vznikl název tohoto místa.
Ať je to jak chce, bude se vám tam líbit. Pod hradem staví vlak, kterým se pak dostanete do Doks, České Lípy nebo Bakova nad Jizerou.

Logo|foto:Český rozhlas

Zdroje:
Oficiální stránky hradu Bezděz
Martin Stejskal: Labyrintem míst klatých. Praha 2011, s. 104-105.