Vesta – asteroid nebo nedorostlá planeta?
Planetka Vesta, v pořadí třetí největší z asteroidů naší Sluneční soustavy, byla dne 5. března nejblíže Zemi a zároveň v opozici vůči Slunci. Co o této planetce víme?
Astronomové už dnes znají statisíce planetek; jde o nejpočetněji zastoupenou skupinu těles ve Sluneční soustavě. Vesta se z nich tak trochu vymyká. Kolem Slunce krouží po mírně excentrické dráze v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. 29. března roku 1807 ji objevil německý astronom Heinrich Wilhelm Olbers. A jeho krajan, matematik Carl Friedrich Gauss, který vypočítal její dráhu, jí také dal jméno římské bohyně. Po planetkách Ceres, Pallas a Juno to byl čtvrtý objekt toho druhu.
Marný hon na planety
Olbers i jiní se tehdy domnívali, že jde o planety, a tak i Vesta dostala svůj planetární symbol. Později, když objevů těles v hlavním pásu asteroidů valem přibývalo, astronomové od planetárních symbolů ustoupili a začali tato tělesa číslovat. Vesta zpětně dostala čtyřku.
Zajímavostí je, že Vestu svým způsobem předpověděl ve svých výpočtech už v roce 1766 Olbersův krajan, matematik Titius. Všiml si totiž jisté posloupnosti vzdáleností prvních pěti planet od Slunce a spolu s dalším německým astronomem Bodem – po obou se tato posloupnost jmenuje – tak odstartoval hon na další „planety“. Měly se nacházet mezi Marsem a Jupiterem. Prvním objevem byla v roce 1801 Ceres. Nedlouho poté následovaly Pallas a Juno a v roce 1807 již zmíněná Vesta. Fyzikálně nijak nepodložené pravidlo ovšem dostalo trhlinu po objevu Neptunu v roce 1846; chyba mezi čísly z posloupnosti a realitou už byla příliš veliká.
Napůl asteroid a napůl zase ne
Vesta, kterou můžeme vidět v triedru, lépe pak v astrodalekohledu v souhvězdí Lva, je nepravidelné těleso, jehož zprůměrovaná velikost činí 525 km. Zdaleka nejvíc jsme se o ní dozvěděli až zásluhou americké sondy Dawn, která se na svou misi k Vestě a Ceres vydala v roce 2007. Vestu zkoumala od poloviny července 2011 do září 2012. Údaje a snímky vyrazily astronomům dech, vždyť do té doby znali Vestu jen jako mlhavou flekatou skvrnku. Teď na ní viděli v nevídaném rozlišení hory, kopce, hřebeny, obří krátery, hluboké kaňony i výrazně tektonické zlomy.
Z dalšího vyplynulo, že Vesta svou stavbou a složením spíše než planetku připomíná těleso zemského typu, a že tudíž mohla projít obdobnou historií jako Země, Venuše, Mars, Merkur i Měsíc. Má zřejmě jádro z těžších prvků, včetně niklu a železa, z lehčích pak bazaltový plášť a kůru. To, že nedorostla do větších rozměrů, způsobil prý podle vědců Jupiter. Stáhl z okolí stavební materiál, takže Vesta zůstala na půl cesty mezi asteroidem a planetou.
Kráter a voda na Vestě?
Vesta se kolem své osy otočí za 5 hodin 20 minut a 31 sekund, teploty na jejím povrchu jsou nízké – ve dne to celkem ujde, až minus 20 stupňů, v noci však přituhne i na minus 190 stupňů Celsia. Jeden rok, měřeno oběhem kolem Slunce, na ní trvá asi 1325 dní, tedy více než 3,5 pozemského roku. Vesta má i jedno dosud nepřekonané prvenství – vůbec největší impaktní kráter v naší soustavě. V průměru měří 505 kilometrů.
Asi největším překvapením jsou důkazy o možném působení vody na povrchu Vesty. Sonda Dawn objevila několik oblastí kráterů, které vypadají, jako by jejich svahy utvářela tekoucí voda. Zkrátka – nové objevy přinesly nové odpovědi, ale také nové otázky. Ostatně, tak to ve vědě bývá.
Související
-
V hlavní roli Mars, Měsíc, Plejády a planetka Vesta: Procházka březnovou oblohou
Březnová obloha nabízí tři zajímavé konjunkce a pozorovatelé s triedrem uvidí i těleso s největším kráterem a nejvyšší horou v celé naší Sluneční soustavě – planetku Vesta.
-
Objevy u planetky Vesta
Citlivý detektor světla. Vznik hvězd II. Nejmenším měsíc Jupitera. Nebezpečné australské klima. Hvězdárna v Ostravě.
-
Voda na planetce Vesta
Nobelova cena za fyziku. Planety u hvězdy Fomalhaut. Vesmírný oceán v Býku. Vývoj techniky v synoptické meteorologii II. Hvězdárna Olomouc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.
Iva Jonášová, ředitelka Vývoje a výroby


Citlivý člověk
Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.