Bílá místa dějin a vlny z vesmíru: Přemyslovský Vyšehrad a technologické výzvy Einsteinova teleskopu
Vyšehrad ve středověku, 1. část: Přemyslovci (4:32) – Astronomie: Jídelníček astronautů cestou k Měsíci (21:39) – Einsteinův teleskop, 2. část: Technologické výzvy (27:26)
V úvodním přehledu zajímavostí vám představíme patrně nejstarší suchozemské zvíře na světě, želvího samce Jonathana ze Svaté Heleny, povíme si o objevu vraku dánsko-norské válečné lodi Dannebroge na dně kodaňského přístavu, prozradíme vám, kde bude v průběhu dubna k vidění kometa PanSTARRS, uslyšíte o změnách v ruském lunárním programu, který znamená další oddálení chystaných misí a povíme si o rekordu, který při svém obletu Měsíce vytvořila posádka lodi Orion během mise Artemis II.
Vyšehrad přemyslovských knížat a králů
Pražský Vyšehrad byl ve středověku významným hradem a sídlem českých knížat a králů. Bylo to v době, kdy se formoval raný český stát – za Přemyslovců a Lucemburků. O téhle etapě dějin Vyšehradu se donedávna vědělo poměrně málo; až v posledních deseti letech proběhl intenzivní výzkum, který tuto situaci změnil. Co nového se podařilo zjistit o podobě Vyšehradu, o jeho historické roli a také o jeho vztahu k nedalekému Pražskému hradu, další významné rezidenci? Nejnovější zjištění a informace shrnuje publikace, nazvaná Vyšehrad ve středověku. Právě nad jejími stránkami si povídáme s jedním z jejich editorů – archeologem Ladislavem Varadzinem z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze.
Čím byl nový výzkum Vyšehradu vyvolán? Šlo čistě jen o snahu vyplnit „bílá místa“ v jeho historii? Nebo poháněl badatele nějaký jiný stimul? Je zřejmé, že už poměrně záhy, na počátku české státnosti, stála na území Prahy dvě významná centra, o kterých bychom mohli říci, že byla rovnocenná – alespoň z našeho současného pohledu. Jaký byl vztah Pražského hradu a Vyšehradu? Lišila se tato dvě sídla nějak podstatně svým významem nebo využitím? Co se změnilo se vznikem prvního českého království – a jsou o tom archeologické důkazy?
Teleskop pod zemí a gravitační vlny
Einsteinův teleskop, jehož projekt jsme vám představili v minulém pořadu, umožní po svém dokončení sledovat vesmír prostřednictvím gravitačních vln. Bude to vlastně velký detektor – velmi přesný laserový interferometr, ukrytý v podzemních tunelech, dlouhých deset nebo patnáct kilometrů, nějakých dvě stě až tři sta metrů pod povrchem. Gravitační vlny jsou drobné deformace prostoročasu, které vznikají při dramatických srážkách a splynutí velkých černých děr, neutronových hvězd a podobných objektů. Předpověděl je už Albert Einstein, skutečně zachytit se je však podařilo až o sto let později. Z charakteru vln se pozná, jaké objekty se srazily, jak daleko a kde.
Jak se taková měření v praxi provádějí jsme si vysvětlili před týdnem. Hlavní roli v nich hraje laserový paprsek. Díky němu a některým již existujícím detektorům dohlédneme miliardy světelných let daleko. Obří a před vnějšími vlivy dobře chráněný Einsteinův teleskop umožní vědcům dohlédnout ještě dál, až do rané historie vesmíru, a díky zvýšené citlivosti zaznamenat i další, dosud neměřitelné a nezaznamenatelné události – třeba výbuch supernov. Nahlédnout bychom mohli dokonce i za hranici tří set osmdesáti tisíc let po velkém třesku, kdy ještě vesmír nebyl průhledný.
Zatím se neví, kde bude Einsteinův teleskop vybudován. Jak říká astrofyzik Michael Prouza, ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky v Praze, v současnosti jsou známá tři kandidátská místa. Dosud se také neví, jak přesně bude teleskop vypadat. Jde především o konfiguraci jeho ramen, která může být dvojí. Kdy se Einsteinův teleskop má začít stavět a kdy by měl být uveden do provozu? Jaké technologické výzvy bude nutné překonat? A jak se do projektu Einsteinova teleskopu zapojí Česká republika?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
