Kosmické menu aneb Jak se jedlo v „Kouli“ a co měli v jídelníčku astronauti na Orionu
Při výpravách do vesmíru musí člověk pochopitelně také něco jíst. Výjimkou nebyli astronauti mise Artemis II ani fiktivní cestovatelé legendární verneovky „Do Měsíce“.
Držím v ruce rozpadající se vydání Vernova románu z dvacátých let minulého století od nakladatele Vilímka a nedá mi to porovnat vize slavného fantasty s realitou. Mnohá jeho líčení vyvolávají dnes úsměv. Je jasné, že se jinak geniální autor při psaní dopustil řady technických omylů, většinou kvůli tehdejším nedostatečným znalostem. Děj však měl přednost, i když jej spisovatel často přerušoval poměrně nudným výkladem a výpočty.
Drsný začátek: vystřeleni k Měsíci
Kosmická cesta tří přátel – dvou Američanů, členů Dělového klubu z Baltimoru, kapitána Nicholla a Impeye Barbicana, a francouzského dobrodruha Michela Ardana začala na Floridě – mimochodem z místa vzdáleného jen asi 270 km od startu skutečné mise na Měsíc z mysu Canaveral o století později. Odvážlivci se rozhodli překonat zemskou tíži v projektilu, vystřeleném z obřího děla „Kolumbiada“ namířeného na Měsíc. Start výpravy byl podle Julese Verna impozantní. Na Floridu přijelo několik miliónů diváků. O mohutnosti výstřelu píše spisovatel, že exploze byla viditelná až 160 km daleko a přihlížející, co byli blíž, tlaková vlna povalila, mnohé zranila a přivodila jim také dočasné ohluchnutí.
Přípitek sklenkou Nuiského vína
Úsměvné je v této fikci nejen líčení toho, jak byl projektil na cestu k Měsíci uvnitř uzpůsoben, ale i to, čím se Nicholl, Barbicane a Ardan během letu živili. Ardan se jako Francouz nabídl, že bude vrchním kuchařem: „Plyn poskytl kuchyňským přístrojům dostatek tepla a potravní skříně byly otevřeny, aby vydaly zásoby k první hostině,“ píše Verne s tím, že cestovatelé nejprve posnídali „tři talíře výtečného buillonu z Liebigovy tresti z masa jihoamerického skotu“. Následovalo několik skrojků bifteku, stlačeného hydraulickým lisem, a tak jemného a šťavnatého, jako by právě přicházel z kuchyně nejlepšího anglického hotelu. Po masitém pokrmu podával Ardan stlačenou zeleninu, která byla podle něj „čerstvější než přirozená“, pak se vytasil s číškami výborného čaje a několika krajíci chleba s máslem. Čajové lístky poslal cestovatelům v několika bedničkách sám ruský car. „Oběd korunoval Ardan hezkou lahvicí Nuiského vína, jež se ‚náhodou‘ našla v zásobárně. Naši přátelé ji vypili na zdar spojení zeměkoule s její družicí.“ Tolik Jules Verne ve více než sto let starém překladu Jaroslava Čermáka.
Menu jako v grandhotelu
Čtveřice cestovatelů mise Artemis II v lodi Orion takové lukulské hody neměla. Bifteky by jistě byly lákavé, stejně jako víno. Když si ale člověk představí, že by to vše poletovalo kabinou v beztížném stavu, chuť by asi rázem přešla. Jídla v Orionu byla po této stránce jistě zabezpečenější a určitě i bohatší. Posuďte sami: menu mělo 189 položek! Z nejběžnějších pokrmů na něm byly třeba tortilly, grilované hovězí hrudí, zapečená brokolice, pikantní zelené fazolky, makarony se sýrem, ranní klobáska, bílý plátkový chléb, mango salát atd. K dispozici devět dochucovadel, včetně pěti druhů pálivých omáček. A taky něco pro mlsné jazýčky – koláče, pudink, mandle v cukru, čokoláda, dort. A víc než deset druhů nápojů, počínaje kávou a zeleným čajem přes mango-broskvové smoothie až třeba po ranní jahodový nápoj, jablečný cider, či kakao. Pravda, víno jako v „kouli“ tam chybělo. Co si kdo vybral a co komu chutnalo, není do této chvíle známo. Třeba to posádka prozradí příštím cestovatelům k Měsíci.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.