V hlavní roli Mars, Měsíc, Plejády a planetka Vesta: Procházka březnovou oblohou

27. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Planetka Vesta na snímku ze sondy Dawn
0:00
/
0:00

Březnová obloha nabízí tři zajímavé konjunkce a pozorovatelé s triedrem uvidí i těleso s největším kráterem a nejvyšší horou v celé naší Sluneční soustavě – planetku Vesta.

Určitě nikoho, kdo se zajímá o vesmír, nemohla 18. února minout unikátní událost, při které jsme mohli takřka v přímém přenosu sledovat přistání robotického vozítka NASA Perseverance na Marsu. Poprvé se nad marsovskými pláněmi pokusí létat i malý vrtulník Ingenuity.  Doufejme, že „Vytrvalost“ a „Vynalézavost“, jak zní v překladu názvy obou marsovských aparátů, přinesou při průzkumu rudé planety ovoce… Pojďme ale na pozemskou oblohu, na které Mars nebude chybět.

Galaxie M87 v souhvězdí Panny

Málo jasných hvězd, spousta galaxií

V sobotu 20. března už bude obloha jarní – v ten den v 10 hodin a 38 minut vstoupí Slunce do znamení Berana, den a noc v jarní rovnodennosti srovnají na chvíli krok a nastane astronomické jaro. Na západě se loučíme ještě se zimními souhvězdími v čele s Orionem, od východu je vytlačují souhvězdí jara. Tři jasné hvězdy – Regulus ve Lvu přímo na ekliptice, oranžový Arktur v Pastýři a jasná modrobílá Spica v souhvězdí Panny vytyčují body nám dobře známého jarního trojúhelníku. Pod Pannou se vine nevýrazné, ale nejdelší souhvězdí oblohy Hydra. Vpravo od Lva je na ekliptice nepříliš jasný Rak.

O co méně jasných hvězd má obloha v tomto období, o to víc je na ní galaxií. V tomto směru „vede“ souhvězdí Panny, kde se nachází kupa galaxií s několika tisíci členy. Vezměte si hvězdnou mapu a dalekohled a zkuste některou vyhledat. Nejjasnější z nich je eliptická galaxie M87.

Největší kráter Sluneční soustavy, dopadová pánev Rheasilvia na jižním pólu planetky Vesta, má ve svém centru i nejvyšší vrchol naší soustavy. Upravené snímky ze sondy Dawn

Svit planet a rekordní planetka Vesta

V únoru jsme kvůli nepříznivé poloze neviděli pět planet, v březnu nebudou vidět tři – Merkur, Venuše a Neptun. Mars, který najdeme v souhvězdí Býka, svítí v první polovině noci, Jupiter a Saturn budou ráno nízko nad jihovýchodním obzorem a Uran uvidíme večer na západě, ovšem jen v dalekohledu.

Počátkem března bude v příznivé poloze planetka Vesta. Při opozici se Sluncem bude nejblíže Zemi, i tak ale na hranici viditelnosti pouhýma očima. Vidět však bude v triedru i v menším dalekohledu. Pár slov o ní. Jde o těleso z hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Měří 525 km a díky úžasné americké sondě Dawn o ní víme, že je držitelkou dvou rekordů v naší Sluneční soustavě. Má vůbec největší kráter – jeho průměr je 450 km, a v jeho středu je navíc vůbec nejvyšší hora v naší soustavě. Výškou přes 22 km překonává téměř třikrát náš Mount Everest, ale nejméně o kilometr i obří marsovskou horu Olympus Mons.

Hvězdokupa Plejády

Blízká setkání na obloze a Měsíc

Z úkazů zaujme 4. března konjunkce Marsu s hvězdokupou Plejády večer vysoko nad západním obzorem. 19. března večer uspořádají pěknou podívanou Měsíc v konjunkci s Marsem, Plejády a Aldebaran. 26. března ve 3 hodiny ráno si můžeme úkazy doplnit ještě o konjunkci Měsíce s Aldebaranem.

Zbývají nám měsíční fáze. 6. března poslední čtvrť, 13. března nov, 21. března první čtvrť a 28. března úplněk. Ten den bude navíc neděle a my si ve dvě hodiny v noci posuneme hodinky o hodinu vpřed na tzv. letní čas. Přejme vám co nejpříznivější dny, což samozřejmě neplatí jen pro oblohu!

autoři: Miroslav Zimmer , frv
Spustit audio

Související