Válčit s Bohem

3. listopad 2023

Na této planetě je jen málo míst tak výbušných, jako je území Izraele. Místo, kde se s trochou nadsázky střetávají tři kontinenty – a hlavně zájmy zdejších etnik, kmenů a národů, a ovšemže i mezinárodní zájmy velmocí.

Tahle doslova výbušná směs je receptem pro tři tisíce let trvající konflikty, kde se jen obměňují frakce a druhy zbraní, ale zůstává zachována konstanta: trvalé boje. Mír je zde rarita, trvající vždy jen pár let. Symbolicky na to poukazuje množství různých názvů, které můžeme v rámci místopisu a dějepisu volit: úrodný půlměsíc, Kanaan, země zaslíbená, Izrael, Judea, Syropalestina... Stačí si jen vybrat podle dějinné éry a politických preferencí. Tahle pestrost je odrazem pohnutých dějin od vzniku civilizací až do dnešní doby. 

Od Jericha po babylonské zajetí

Jeruzalém na staré mozaice

Za nejstarší město je dnes archeology považováno Jericho, staré deset tisíc let. Za dalších 6 tisíc let se o kus dál objeví první stát na světě, Sumer. Tou dobu žije na území dnešního Izraele kmen Kananejců, podle nich se pak v Bibli mluví o zemi Kanaan. Tohle etnikum bude postupně dobýváno a likvidováno novými dobyvateli, až se nakonec stáhne na sever a založí tam konfederaci známou jako Fénicie. Původní území Kanaanu mezitím dobudou ve druhém tisíciletí Pelištejci, v Bibli a jedné české písni zvaní Filištíni, v historii pak mořské národy (resp. jeden z nich). Mimochodem ze slova Pelištejci pochází slovo Palestina.

A pak začne oblast pustošit Egypt a rozvrátí to všechno. A do tohohle rozvratu sem zrovna doputují Židi, původně zotročená populace z oblasti toho prvního státu, Sumeru. A Židi si tu založí vlastní stát, Izrael, což znamená Vláda Boha, nebo taky Válčit s Bohem. A neuplyne dlouhá doba a území znovu dobude Egypt a odvleče Židy do zajetí. Z něj znovu utečou (povede je přitom Mojžíš) a znovu se dostanou do země zaslíbené – a znovu budou dobyti dalšími říšemi a upadnou do otroctví. Postupně si totiž tohle území zaberou Asýrie, Babylonie a Persie.

Pohled na Jeruzalém

Pod Římany, Osmany a Brity

Židé budou zotročováni a propouštěni nazpět. A pak přijde Alexandr Makedonský, po něm helénský svět a římská říše. A proti Římanům Židé povstanou a zkusí si vybojovat suverenitu, ale to nevyjde, Římani je vezmou a rozpráší po celém impériu a od té doby jsou Židi po celé Evropě. A z provincie Judea se stane provincie Syria Palestina. A Římani jim také zničí hlavní svatostánek, Šalamounův chrám, ze kterého dnes zbyla jediná zeď – ano, je to ta jeruzalémská Zeď nářků.

Davidova hvězda

A k nářkům budou mít Židé v dějinách ještě spoustu důvodů, což vygraduje Hitlerovou genocidou, hebrejsky šoa. Mezitím se v oblasti vystřídaly nejrůznější muslimské říše, arabské, kurdské i turkické. Ta poslední z nich, Osmanská, pak prohraje První světovou válku a území budou spravovat Britové. A to už tu žije víc Arabů než Židů, ale Židi se sem začnou stěhovat nazpět, a to vyvolává napětí. Tak jim to Britové zakážou. Jenže pak přijde ta genocida druhé světové války a svět pak usoudí, že Židé si tedy zaslouží svůj stát a nově vzniklá OSN to odhlasovala v roce 1948.

Dva národy, dva státy, jeden Izrael

Palestinská žena

Ale... ale s tím, že stejně tak budou mít svůj stát i zde žijící Palestinci. Ti to odmítli, protože se nechtěli dělit s Židy. A Židé si pak pro sebe zabrali i zbytek. A tak nastává éra izraelsko-arabských válek, ve které Izrael, stát bojující s Bohem, vyhrál. A z Palestinců je dnes menšina bez státu a několikrát se pokusili o intifádu, povstání, a několikrát se pokusili o prosazení svého státu, aspoň teď, po letech – ale nevyšlo ani jedno. A tak se v Izraeli, státě válčícím s Bohem, bojuje i nadále a znovu je tam hra velmocí a různé zájmy různých etnik, jen s novými křivdami. Historie se opakuje.

autoři: Adam Vidner , frv
Spustit audio

Související