V Národním muzeu se konala výroční schůze Česko-německého partnerského klubu. Medailonek historika Antona Ernstbergera
Česko-německý partnerský klub založilo několik lidí z Litvínova, kteří měli zájem o dění v sousedním Německu. Letos v říjnu oslavil klub šest let své existence.
Skupina Česko-německého partnerského klubu měla na Facebooku ze začátku asi 1000 členů, dnes je jich 17krát víc.
Členové klubu žijí nejčastěji v česko-saském pohraničí, v krušnohorských obcích jako je Olbernhau, Vejprty, Osek, Annaberg-Buchholz, Most, Teplice a další. Mnozí jsou ale také z Prahy, Znojma, Hradce Králové, Halle nebo Míšně.
16. listopadu klub v pražském Národním muzeu uspořádal výroční schůzi, na které nechyběli Sousedé.
Historik Anton Ernstberger
Ve výročí týdne si pak připomeneme postavu trochu nejednoznačnou – historika Antona Ernstbergera. Narodil se 22. listopadu 1894 v obci Malovice v okrese Tachov.
Vystudoval klášterní gymnázium v Doupově a pak začal ve Vídni studovat práva, studia dokončil po 1. světové válce na německé univerzitě v Praze. Zde pak pokračoval ve studiu germanistiky, historie a geografie. Později se stal asistentem na katedře historie pražské německé univerzity, kde byl v roce 1935 zde jmenován mimořádným profesorem. Odborně se Ernstberger zaměřoval především na období 30leté války.
V roce 1938 vstoupil do Sudetoněmecké strany, v roce 1940 se stal členem NSDAP. Anton Ernstberger se angažoval také v institucích, kde byla věda podřízena nacionálně socialistické ideologii. Nejprve to byl Sudetoněmecký ústav pro výzkum země a lidu v Liberci a později Říšská nadace Reinharda Heydricha pro vědecká bádání v Praze.
Po válce se mu podařilo uprchnout z internačního tábora do americké okupační zóny. Pak tlumočil pro americkou armádu. V následujících letech působil na bavorských univerzitách a v akademických organizacích. Zemřel v roce 1966.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.