Za parkovými úpravami východního Berlína stál rumburský rodák Gottfried Funeck

3. leden 2025

V Archivních návratech si pouštíme zajímavé německojazyčné nahrávky z archivu Českého rozhlasu. Tentokrát to bude nahrávka z roku 1961. Redaktorka německého vysílání Margrete Schütt si tehdy k mikrofonu pozvala německého dramatika a spisovatele Karlludwiga Opitze, autora protiválečných románů.

Jeho hru Jakýpak zázrak v roce 1961 uvedlo Realistické divadlo v Praze. U této příležitosti přijel Karlludwig Opitz do Československa. Zde shlédl realizaci svého dramatu, a jak v rozhovoru uslyšíte, pochválil ji.

Ve výročí týdne si budeme povídat o Gottfriedu Funeckovi. Narodil se 3. ledna 1933 v Rumburku. Po válce byl s rodinou vysídlen do sovětské okupační zóny.

V saském Freibergu se vyučil zahradníkem a získal práci na zahradnickém a zemědělském veletrhu Agra, který se každé dva roky konal na výstavišti v Lipsku. Na konci 50. let si Funeck rozšířil vzdělání na technické zahradnické škole a pak dálkově studoval zahradnictví na Humboldtově univerzitě v Berlíně.

V roce 1975 se stal ředitelem zahradnického odboru na magistrátu východního Berlína. Do dějin berlínské zeleně se Gottfried Funeck zapsal především parkovými úpravami ploch kolem televizní věže a také vytvořením velkého parku ve čtvrti Marzahn-Hellersdorf, dnes zvaného Zahrady světa.

Funeck stál také u zrodu berlínské květinové přehlídky, která se konala až do roku 1989 u televizní věže.

Po změně režimu byl Gottfried Funeck ze svého místa propuštěn. Zemřel v roce 2011 v Berlíně. O šest let později byla po tomto rumburském rodákovi pojmenována pěší stezka ve čtvrti Marzahn-Hellersdorf.

autoři: Veronika Kindlová , Richard Šulko
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.