U vítochovského kostelíka sv. Michaela rostou borovice kořeny vzhůru

„Je to magické místo. Kamenný kostelík tu stojí od 13. století,“ říká bystřický spisovatel Hynek Jurman. Už pověsti o vzniku kostela jsou opředeny tajemstvím a můžeme se jen domýšlet, co je na nich pravdy. „Pověst vypráví o svatém Metodějovi, který tudy kráčel z Moravy do Čech. Narazil tady na pohanské sochy. S místním vladykou se domluvil, že se lid dá pokřtít. Na kopečkách kolem zasadili borovice kořeny vzhůru. Kde se strom ujme, tam postaví kostel,“ vypráví Hynek Jurman.

Čtěte také

Borovice se ujaly a na kopci vedle kostela rostou i dnes. Samozřejmě ne ty původní. „Kostelíku se také říkalo U sedmi borů,“ dodává Hynek Jurman. Sedm borovic tu stálo až do 70. let minulého století, kdy zašla poslední z nich. Teď už jsou nové borovice zase vzrostlé. „Tím, jak je tady větrno na tom návrší, tak je vítr ošlehal. Zbyly z nich dlouhé plandající větve, že to z dálky vypadalo jako kořeny,“ vysvětluje možnou příčinu vzniku pověsti.

Zázračné uzdravení i zkouška odvahy

Ke kostelu se vážou ještě další pověsti. Jedna z nich vypráví o zapomenutém kulhavém Křístkovi, který se na Vítochově zázračně uzdravil. Další pověst je o nebojácné děvečce, která dokonce chodila s muži do hospody. Jednou ji chtěli vyzkoušet a poslali ji do kostnice u kostela pro lebku. Jeden z mužů si tam na ni počkal a třikrát ji vystrašil. Dívka měla sice nahnáno, ale zkouškou prošla.

Kostnice u vítochovického kostela|foto: Irena Šarounová

Když už budete u kostelíka sv. Michaela na Vítochově, nezapomeňte se rozhlédnout i kolem sebe. Na straně směrem k Novému Městu na Moravě budete mít jako na dlani úpatí Žďárských vrchů, na opačné straně zase dohlédnete až k rozhledně na Karasíně. I ta ostatně stojí za vidění. Je u ní moderní sjezdovka. Za kostelem si můžete sednout na lavičku a pozorovat lesy směrem k Vírské přehradě.