Turisté v jeskyních Labského kaňonu a módní přehlídka exoplanet

V úvodním přehledu zajímavostí mimo jiné uslyšíte o pemzovém koberci, který vychrlila podmořská sopka v Pacifiku, o objevu nového obřího pravěkého tučňáka na Novém Zélandu a také o nečekaném nálezu skalního přístřešku pravěkých lidí vysoko v etiopských horách. Nahlédnete do truhly s magickými proprietami, objevené v Pompejích, a také se dozvíte, že Rolling Stones mají na Marsu svůj kámen. (1:08)

Jeskyně Labského kaňonu a turisté

Vyhlídka Belvedér v Českém Švýcarsku nabízí úchvatný výhled na Labský kaňon|foto: Václav Sojka

Oblast Labských pískovců na Děčínsku a Ústecku je bohatá na podzemní prostory, od úzkých škvír po chodby a jeskyně, kam se pohodlně vejde i člověk. Přestože jde o chráněnou krajinnou oblast a v případě kaňonu řeky Labe dokonce o národní přírodní rezervaci, kde by se návštěvníci měli pohybovat jen po značených cestách, mnohé z těchto jeskyní jsou opakovaně vyhledávány turisty. V některých dokonce najdete „návštěvní knihy“, do nichž se příchozí zapisují.

Kolik jeskyní tu vlastně je, jak moc jim návštěvníci svou přítomností škodí a kolik návštěv jsou schopné unést, aniž by jim to ublížilo? Tyto otázky si před časem položili biologové z Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Vliv návštěvníků na jeskynní ekosystémy zkoumali se svými studenty a také se studenty Univerzity Karlovy. O tom, jak se ústečtí vědci k problematice jeskyní dostali, vyprávěl Michal Holec. Jak ovlivňují návštěvníci „zvenčí“ život (pro ně neviditelných) zástupců jeskynního mikrosvěta popsal Josef Trögl. (4:30)

Procházka oblohou a soutěž

Miroslav Zimmer ve své pravidelné rubrice prozradí, co zajímavého bude nad našimi hlavami k vidění v průběhu měsíce září. (21:24)

Dozvíte se také, jak dopadla naše srpnová soutěž o úvodní svazek prvního úplného vydání českých lidových pohádek editora Jaroslava Otčenáška z produkce nakladatelství Vyšehrad. (25:13)

Superzemě i horcí Jupiteři

Exoplaneta LHS 3844b je jen o málo větší než Země. Obíhá kolem červeného trpaslíka, má patrně jen zanedbatelnou atmosféru a její povrch by podle pozorování Spitzerova kosmického dalekohledu mohl být krytý vrstvou tmavé lávy|foto: NASA/JPL-Caltech/R. Hurt (SSC),Public domain,©

Jak vypadají „průměrné“, nejčastěji objevované exoplanety? Podobají se Zemi, nebo jsou to spíše plynní obři v těsné blízkosti hvězd, přezdívaní astronomy „horcí Jupiteři“? Exoplanety, jejichž objevy přicházejí jako houby po dešti, vůbec nejsou takové, jak si je vědci kdysi představovali. A někdy se nacházejí na místech, kde by je nikdo nečekal.

Podařilo se objevit planety i v jiných galaxiích? Jaký vliv na podobu exoplanet mají jejich mateřské hvězdy? O exoplanetách i tentokrát hovoříme s evoluční bioložkou a popularizátorkou vědy Julií Novákovou z Laboratoře evoluční biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. (26:50)